reklama

"Evropa je dneska ve výrobě surovin na výrobu léků závislá na Asii a je strašně dlouhý dodavatelský řetězec," popsal ředitel ČAFF Filip Vrubel. Podle něj takové řetězce tvoří i desítky subdodavatelů. Vliv tak má i válka na Ukrajině nebo ještě nedávná protiepidemická opatření v Číně, kdy se například při nákaze zavírala celá továrna nebo přístav.

Důvodem, proč firmy přenesly výrobu účinných látek do Asie, jsou zejména nižší náklady i při započtení transkontinentální dopravy. "Evropské státy téměř všechny regulují cenu léků na recept hrazených ze zdravotního pojištění. Žádají co nejlevnější léky," dodal s tím, že stanovují ceny podle cen v sousedních zemích. "Farmaceutický průmysl je nucen k optimalizaci, ke snižování nákladů ve výrobě. A to samozřejmě znamená, že vyrábíme a suroviny získáváme v místech, kde je to nejlevnější. Tím se natahuje globální dodavatelský řetězec, což znamená, že je křehčí," dodal.

Základní výroba chemikálií, které se pro produkci léků také často používají, je také velkým znečišťovatelem životního prostředí a u všech by kvůli stávajícím ekologickým omezením nebyla v Evropě možná. "Cesta k návratu výroby do Evropy je skrz inovativní výrobu. Nemůžete tu molekulu vyrábět stejně jako v Asii. Budete ji muset vyrábět jiným způsobem, který bude čistější, což bude logicky dražší," uvedl Vrubel.

Ještě kolem roku 2003 se podle nich většina léků vyráběla v Evropě. "Je potřeba si odpovědět na otázku, jestli je Evropa ochotná, a to i za cenu toho, že to budou zvýšené náklady, motivovat výrobu, aby se přenesla zpátky do Evropy a mít zajištěné dodávky," uvedl ředitel AIFP David Kolář. Úplná soběstačnost Evropy ve výrobě léčiv ale podle něj asi možná není.

"Výroba alespoň kritických léků by tady být měla," dodal Vrubel. Před měsícem podle něj prezident Emanuel Macron uvedl, že chce zpět výrobu paracetamolu zpět do Francie. Rakousko už vrací zpět výrobu antibiotik. "Z nějakého důvodu to nedělá celá Evropská unie systémově nebo že by Evropská komise vypsala sama nějaké pobídky," dodal.