Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.

Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.

Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. "Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla k třetí světové válce," uvedl kancléř.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU hodlá příští týden ve Spolkovém sněmu předložit návrh usnesení, na jehož základě by Německo těžké zbraně Ukrajině dodalo. Šéf CDU a poslaneckého klubu CDU/CSU Friedrich Merz dnes řekl, že byl zpočátku zdrženlivý, protože nechtěl vyvolat dojem, že jde o "taktické hrátky". "Ale když nebude dodávat spolková vláda, musí dodávat parlament," prohlásil podle agentury DPA Merz. Zdůraznil přitom, že ve Spolkovém sněmu existuje většina pro dodávky těžkých zbraní tvořená CDU/CSU a vládními liberály (FDP) a Zelenými a naopak proti tomu menšina tvořená sociálními demokraty (SPD) kancléře Scholze, krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD) a krajně levicovou Levicí.

"Ale počítám s tím, že spolkový kancléř se sám chopí iniciativy a postará se o to, že v německém Spolkovém sněmu se k tomuto tématu vytvoří většina přesahující vládu," prohlásil Merz. Scholz má podle něj momentálně především problémy se svou vlastní frakcí ve Spolkovém sněmu. "Lidé jako Putin rozumí jen velmi jasné řeči," zdůraznil Merz.

Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský. Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.

Do budoucna je podle Scholze nutné uzavření příměří a stažení ruských jednotek. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. "Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost," podotkl.

Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský prezident Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.

Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 měli přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.