Scholz: Turbína pro Nord Stream 1 je plně funkční a lze ji odeslat do Ruska

Osud 12 metrů dlouhé turbíny je bedlivě sledován. Evropské vlády totiž Rusko obvinily, že pod falešnou záminkou snižuje dodávky plynu, aby se tak mstilo za západní sankce uvalené po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Moskva to popírá a jako důvod nižšího průtoku plynu potrubím Nord Stream 1 uvádí problémy s turbínou.

Pohyb turbíny byl doposud zahalen tajemstvím a až do oznámení Scholzovy návštěvy nebylo přesně známo, kde se nachází. Scholz, který stál vedle turbíny, novinářům řekl, že smyslem jeho návštěvy je ukázat světu, že turbína existuje, funguje a může být dodána, ale musí někdo říct, že ji chce.

Generální ředitel společnosti Siemens Energy Christian Bruch potvrdil, že firma jedná s ruskou plynárenskou společností Gazprom o dodávce turbíny. Žádná dohoda ale zatím nebyla uzavřena, informovala agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na Scholzova slova reagoval sdělením, že Gazprom nyní čeká na dokumenty, které umožní návrat turbíny z Německa. Podle Moskvy je potřeba předložit dokumenty, které prokážou, že na zařízení se nevztahují západní sankce. Mluvčí německé vlády uvedl, že na turbínu se v současnosti sankce nevztahují, a proto dokumenty požadované Ruskem nejsou nutné.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie, jeho maximální kapacita je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom v polovině června snížil kvůli problémům s turbínou objem dodávek zhruba na 40 procent kapacity potrubí. Německá společnost Siemens Energy, která má na starosti servis turbín pro plynovod, zařízení odeslala do Kanady na opravu a kvůli protiruským sankcím pak měla problémy s jeho vrácením. Koncem července Gazprom oznámil technické problémy s další turbínou a dodávky Nord Streamem 1 snížil až na 20 procent kapacity.

Hlavní spor kvůli dodávkám plynu se vede o turbínu Siemens Energy SGT-A65, která je 12 metrů dlouhá a váží 20 tun. Po údržbě musí být zařízení přepraveno zpět do ruské kompresorové stanice Portovaja společnosti Gazprom, při tranzitu však zůstala v Německu. Rusko poukazuje na nevyřešené problémy kolem přepravy turbíny, a také na západní sankce. Berlín obviňuje Moskvu, že proces záměrně zdržuje.

Celkem osm turbín pro stanici Portovaja, která leží u Finského zálivu nedaleko ruského města Vyborg, vyrobila společnost Rolls-Royce. Její výrobu plynových turbín ale v roce 2014 koupila společnost Siemens Energy. Turbíny jsou potřeba k tomu, aby byl zajištěn plynulý tok plynu.

Gazprom označuje stanici Portovaja za největší kompresorovou stanici na světě, k otázkám týkajícím se provozu plynovodu Nord Stream 1 se však nevyjadřuje. Informovaný zdroj tvrdí, že ve stanici jsou čtyři náhradní turbíny, které mají zajistit fungování i v případě, že by některé ze zařízení muselo opustit stanici kvůli údržbě. Navíc podle zdroje mohou dvě turbíny zůstat v nečinnosti, aniž by se snížila kapacita stanice.

Podmořský plynovod Nord Stream 1, který je dlouhý 1222 kilometrů a je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie včetně České republiky.

Témata:  Olaf Scholz,  zemní plyn