Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Scholz v parlamentu kritizoval veřejné spory o dodávky zbraní na Ukrajinu

Olaf Scholz na návštěvě Prahy.
Olaf Scholz na návštěvě Prahy.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Veřejné spory o dodávky zbraní na Ukrajinu škodí jednotnému postoji Západu a slouží ruské propagandě. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu v projevu před nadcházejícím summitem Evropské unie prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že Rusko prezidenta Vladimira Putina válku na Ukrajině vyvolalo a může ji také ihned ukončit. Kyjevu Scholz přislíbil další německou podporu a ujistil ho, že budoucnost Ukrajiny leží v Evropské unii.

"Co naší jednotě škodí, je veřejné trumfování se podle motta: tanky, lodě, letadla, kdo žádá více. Škodí jadrná a veřejná politická prohlášení a kritika partnerů a spojenců," řekl Scholz, podle kterého takové spory zneužívá ruská propaganda. "Německo se něčeho takového nebude účastnit," řekl.

Německo dlouhé týdny čelilo naléhání řady zemí a také některých německých představitelů, aby poskytlo Ukrajině tanky Leopard 2. S jejich dodáním nakonec Berlín souhlasil. Scholz před rozhodnutím opakovaně zdůrazňoval, že Německo bude vždy jednat společně se spojenci, aby konflikt nevystupňovalo. To dnes kancléř v parlamentu zopakoval.

Podle kancléře se Berlín drží tří principů. Prvním z nich je, že nepřipustí to, aby se nějaká země násilím zmocnila území jiného státu, čímž by otřásla bezpečnostním uspořádáním Evropy. "Za druhé, neučiníme žádné rozhodnutí, které by z NATO učinilo stranu konfliktu," řekl. Třetí zásadou je pak úzká koordinace postupu se spojenci.

Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc včetně té vojenské, protože Putin podle něj nesmí uspět se svými imperiálními plány. "Nadále platí, že Ukrajina je součástí Evropy a že budoucnost Ukrajiny leží v Evropské unii," dodal.

Německý ministr: První tanky by Ukrajina mohla mít už v březnu

Západní státy by mohly dodat první prapor německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu v březnu či dubnu letošního roku. Ve Varšavě to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Podle agentury Reuters dodal, že tento prapor by měl sestávat zhruba z 31 tanků.

"Mohli bychom dodat alespoň jeden prapor v prvních čtyřech měsících letošního roku, možná ve třech měsících, a pak musíme postupovat co nejrychleji," řekl Pistorius.

Tři desítky tanků mívá tankový prapor obvykle v zemích někdejšího východního bloku, včetně české nebo ukrajinské armády. V západních armádách mívá tankový prapor obvykle 44 tanků Leopard 2.

Pistorius ve Varšavě podle zpravodajské televize TVN 24 oznámil, že se spolu s polským ministrem obrany Mariuszem Blaszczakem domluvili, že se příští týden setkají s ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem a že na schůzku budou pozváni také zástupci dalších zemí ochotných předat Ukrajině leopardy.

"Nejsme ještě u cíle," řekl ministr. "Ještě se k nám připojí další země. Jde o to, aby jich bylo v této koalici co nejvíce," zdůraznil.

Pistorius připomněl, že během nedávné návštěvy Ukrajiny se setkal s ukrajinskými vojáky, kteří se přeškolují na německou výzbroj, včetně tanků Leopard a protileteckých tanků Gepard, které Německo předalo Ukrajině loni v říjnu a listopadu. Ukrajinští vojáci jsou také na cestě do Münsteru, kde se na cvičišti naučí obsluhovat leopardy.

Německý ministr se během úterní návštěvy Kyjeva sešel s Reznikovem i prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oznámil také, že Ukrajina, která se už téměř rok brání ruské invazi, získá od několika evropských zemí více než 100 starších tanků německé výroby Leopard 1. Jejich dodávky budou rozděleny na etapy. Do léta jich má ukrajinská armáda získat 20 až 25, do konce roku až 80.

Leopard 1 je první tank, který se v Německu po druhé světové válce začal vyrábět pro potřeby bundeswehru, a to od poloviny 60. let do poloviny 80. let. Tank, kterého se vyrobilo celkem 4700 kusů, německá armáda už asi 20 let nepoužívá.

Témata:  Olaf Scholz Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.