Šíření opičích neštovic lze v zemích, které nejsou oblastmi původního výskytu, stále zamezit, pokud zdravotnické úřady zavedou ta správná opatření. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Za vhodná opatření WHO v současné situaci považuje trasování a izolaci nakažených. Masové a plošné očkování zatím podle ní není zapotřebí.
"Domníváme se, že můžeme (šíření nákazy) lehce zkrotit, pokud nyní zavedeme ta správná opatření," uvedla ředitelka WHO pro globální připravenost na infekční nemoci Sylvie Briandová. Podle odbornice z WHO Rosamundy Lewisové mezi opatření, která je vhodné zavést, patří trasování případů nákazy či izolace nakažených lidí.
Podle představitelů WHO se státy nachází v časovém okně, kdy lze šíření nemoci zabránit. Vir opičích neštovic se navíc mezi lidmi nepřenáší snadno. Proto by veřejnost neměla být přehnaně znepokojená. "Není to covid-19," řekla Briandová.
Podle představitelů WHO nyní není zapotřebí spustit masovou kampaň očkování proti opičím neštovicím. Očkování ale doporučuje lidem, kteří měli blízký kontakt s nakaženým. WHO chce posílit dostupnost vakcíny proti této nemoci. Proti opičím neštovicím neexistuje vakcína, lze ale použít tu proti pravým neštovicím, kterých je ale ve světě omezené množství. WHO proto uvažuje, že by vytvořila centrální sklad, který by mohly využít zasažené země. Společný nákup vakcín zvažuje i Evropská unie.
Organizace nyní eviduje zhruba 300 potvrzených případů nákazy ve 20 zemích, kde se dříve nemoc nevyskytovala. Je mezi nimi i Česká republika. Zhruba 100 potvrzených případů připadá na Španělsko. "Nevíme ale, zda se nejedná o pověstnou špičku ledovce," uvedla Briandová.
Zdravotnické služby v jednotlivých zemích zatím hlásí, že většina nemocných má jen mírné příznaky. Vyšší riziko vzniku nemoci s vážným průběhem hrozí u těhotných žen, dětí či lidí s problémy s imunitou.
Opičí neštovice jsou virové onemocnění podobné pravým neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. Poprvé byly zaznamenány v Konžské demokratické republice v 70. letech minulého století a nyní se vyskytují v částech střední a západní Afriky. Až donedávna se v jiných částech světa nemoc vyskytovala jen zřídka.
Ohledně šíření nákazy v zemích, kde se dříve opičí neštovice nevyskytovaly, Briandová řekla, že první analýzy nepotvrdily domněnky o genetické mutaci viru. "Je pravděpodobnější, že šíření způsobila změna v lidském chování," uvedla představitelka WHO.
Mezi příznaky patří horečka a vyrážka. Západoafrický kmen opičích neštovic, který byl zjištěn v současné epidemii, má smrtnost v afrických podmínkách zhruba jedno procento. Virus se šíří především blízkým kontaktem a podle předchozích prohlášení Briandové bylo mnoho zjištěných výskytů hlášeno u mužů, kteří mívají pohlavní styk s muži. Podle Organizace spojených národů pro boj s AIDS (UNAIDS) se ale pravděpodobně nakazili při těsném fyzickém kontaktu s někým, kdo už byl virem infikovaný. Organizace zdůraznila, že nakazit se může kdokoli.
Témata: opičí neštovice, WHO
Související
22. října 2024 17:22
28. srpna 2024 13:22
20. srpna 2024 21:21
20. srpna 2024 14:48
20. srpna 2024 12:49
16. srpna 2024 13:38