"Jediným smyslem referenda musí být jediný cíl, odchod této vlád do minulosti. Jsme připraveni podpořit referendum bez ohledu na to, kdy bude vyhlášeno," řekl Pellegrini, který předloni spolu s desítkou poslanců vystoupil z opoziční strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) někdejšího premiéra Roberta Fica a pak založili Hlas-SD. Pellegriniho strana je podle průzkumů nejpopulárnějším politickým subjektem v zemi.

Opozice už dříve podpořila petici za referendum o nových volbách, jehož vypsání ale loni zablokoval ústavní soud. Nejprve by musela být změněna ústava tak, aby bylo možné konání předčasných parlamentních voleb dosáhnout i plebiscitem. Pellegrini dodal, že bude potřeba poradit se s ústavními právníky, jak prostřednictvím jednoho kroku docílit jak změny ústavy, tak vypsání nových voleb. Dvě referenda by už podle něj nešlo stihnout; v řádném termínu se příští volby v zemi budou konat v únoru 2024.

Pellegrini se zároveň vyslovil proti tomu, aby referendum obsahovalo i jiné otázky, například hodnotového charakteru, jak o tom podle něj uvažuje Směr-SD. Řekl, že takový krok by mohl odradit od účasti na plebiscitu část lidí, kteří jsou sice nespokojeni se současnou vládou, ale kteří v jiných záležitostech mají rozdílné postoje.

Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU.

Současná čtyřčlenná vládní koalice by podle sondáží už nezískala ve sněmovně potřebnou většinu. Výrazně klesla zejména podpora nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti nynějšího ministr financí Igora Matoviče. Nejmenší koaliční strana Za lidi, kterou založil exprezident Andrej Kiska a později ji opustil, by se do sněmovny nedostala.