Slovenská vládní koalice čelí půl druhého měsíce od výměny premiéra novým sporům, kvůli kterým dnes vedení sněmovny do středy příštího týdne odložilo pokračování stávající schůze parlamentu. Důvodem nejnovějších neshod v čtyřčlenné koalici je zejména navrhované výraznější navýšení letošního rozpočtového schodku, vládní strany se zatím nedohodly ani na úpravě pravidel vazebního stíhání obviněných.
Menší liberální strana Svoboda a solidarita (SaS) odmítla ve sněmovně podpořit navýšení schodku státního rozpočtu až o více než dvě pětiny, které již schválila vláda. Ministerstvo financí v čele s bývalým premiérem a šéfem nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé a osobnosti (OLaNO) Igorem Matovičem navrhlo zvýšit rozpočtové výdaje nejen v souvislosti s dopady epidemie nemoci covid-19, ale také kvůli pokrytí dalších opatření.
"Uvědomujeme si důležitost jistých úprav v rozpočtu, ale nesouhlasíme s navýšením deficitu až o 3,4 miliardy eur. Naopak, nepochybně budeme souhlasit se všemi výdaji ohledně covidové pomoci," uvedl šéf parlamentního výboru pro finance a rozpočet za SaS Marián Viskupič. Podle předlohy by na opatření spojená s koronavirou krizí mělo být z celkové částky vyčleněno 2,4 miliardy eur (61 miliard korun).
SaS nepodpořila návrh změny rozpočtu už na jednání vlády a dříve ohlásila, že nesouhlasí ani s tím, aby sněmovna projednala materiál ve zrychleném režimu, tedy na jedné parlamentní schůzi. Navrhované navýšení rozpočtových výdajů by znamenalo, že schodek veřejných financí by letos mohl vystoupit v přepočtu na rekordních bezmála deset procent výkonu ekonomiky.
V nedávné vládní krizi SaS požadovala odchod Matoviče z funkce premiéra, což zdůvodňovala tím, že Matovič není osobnostně, manažersky ani komunikačně s to vést zemi. Matovič v zájmu řešení krize v koalici na konci března z čela kabinetu rezignoval. V nové vládě se pak stal ministrem financí. V této funkci vystřídal svého kolegu z OLaNO Eduarda Hegera, jenž se stal novým ministerským předsedou.
Vládní hnutí Jsme rodina šéfa sněmovny Borise Kollára se zase dostalo do střetu s ministryní spravedlnosti Márii Kolíkovou z nejmenší koaliční strany Za lidi kvůli úpravě podmínek vazebního stíhání. Jsme rodina navrhla změny ohledně vazby poté, co jejího nominanta v čele civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského policie v březnu obvinila z korupce a soud jej poslal do vazby. Pčolinský se pak funkce ředitele SIS vzdal.
Ministerstvo spravedlnosti dříve předložilo vlastní návrh na změnu podmínek pro vazební stíhání obviněných, podle kterého by se v některých případech například mohla zkrátit základní délka vazby. Proti stávající právní úpravě vystupuje také například expremiér a šéf opozičních sociálních demokratů (Směr-SD) Robert Fico. Po loňských parlamentních volbách, které znamenaly pro Směr-SD porážku a odchod do opozice, skončilo v různých kauzách ve vazbě několik někdejších vysokých úředníků z doby, kdy byla Ficova strana u moci.
Opozice nejnovější spory mezi vládními stranami kritizovala. "Už to překračuje všechny meze. Potvrdilo se, že nejde o žádnou novou vládu, ale o druhou vládu Igora Matoviče s těmi jistými lidmi, s těmi samými názorovými rozdíly a propastnými spory," komentoval roztržku šéf strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a bývalý premiér Peter Pellegrini, který se znovu vyslovil pro nové volby. Hlas-SD se dříve podílel za sbírání podpisů pod petici za vypsání referenda o nových parlamentních volbách. Prezidentka Zuzana Čaputová ale požádala ústavní soud, aby zmíněnou referendovou otázku posoudil.
Témata: Slovensko
Související
27. listopadu 2024 13:22
18. listopadu 2024 17:25
16. listopadu 2024 18:52
16. listopadu 2024 7:38
16. listopadu 2024 6:57
29. října 2024 9:09