Kaliňáka, jenž se stranickým kolegou expremiéra Fica, poslal soud první instance do vazby 23. dubna. Proti tomuto rozhodnutí podal stížnost k nejvyššímu soudu. Obviněn je z trestných činů založení a podpory zločinecké skupiny, jakož i z ohrožení daňového tajemství.

Příslušný senát nejvyššího soudu podle Važanové sice považuje stíhání Kaliňáka za důvodné, na rozdíl od nižšího soudu ale neshledal, že by Kaliňák na svobodě mohl například ovlivňovat svědky nebo další obviněné.

Prokuratura původně usilovala také o vazební stíhání Fica, na které ale nekývla slovenská sněmovna. Její souhlas byl nezbytný k tomu, aby soud mohl rozhodnout o tom, zda Fico skončí ve vazbě. Kaliňák na rozdíl od Fica poslancem není. Fico opakovaně označil kauzu za politickou mstu a snahu o likvidaci opozice.

Poškozenými v případu byli podle policie hlavně bývalý prezident Andrej Kiska a někdejší opoziční politik, nyní ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

Fico ještě jako premiér označoval Kisku i Matoviče za daňové podvodníky a na veřejnost unikly také neveřejné informace o Kiskově firmě. Na bývalého prezidenta prokurátor v dubnu podal obžalobu v souvislosti s daňovou kauzou jeho firmy; Kiska, který Fica porazil v prezidentských volbách v roce 2014 a pak se vůči Ficovi politicky vymezoval, své stíhání označil za expremiérovu mstu.

Kaliňák i Fico o funkce v kabinetu přišli během politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka v roce 2018. O dva roky později pak Směr-SD po porážce v parlamentních volbách skončil v opozici.