Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Soud ve Štrasburku: Kárný senát Nejvyššího správního soudu není nezávislý

Budova Nejvyššího správního soudu v Brně
Budova Nejvyššího správního soudu v Brně
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Na rozsudek dnes upozornil server Česká justice.

Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama. Ten úspěšně namítal, že kárné řízení s ním nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu a že proti rozhodnutí kárného senátu (NSS) není odvolání.

"Stěžovateli bylo upřeno jeho právo na nezávislý a nestranný soud z důvodu, že jeho případ projednával disciplinární senát, který tyto požadavky nesplnil," uvedl ESLP. Grosamovi přiznal 4000 eur (zhruba 99.000 korun) za nemajetkovou újmu, napsal server.

Předseda NSS Karel Šimka se k rozhodnutí dnes podle mluvčí Sylvy Dostálové nevyjádří, je na pracovní cestě v zahraničí. Letos v únoru ČTK v rozhovoru řekl, že v jednoinstančnosti, tedy chybějící možnosti odvolání, zásadní problém nevidí. Ve dvojinstančním řízení by se podle něj mohla rozmělnit odpovědnost. Nyní členové kárného senátu vědí, že jejich rozhodnutí je zásadní, v podstatě definitivní, a že musí být schopní verdikt obhájit před účastníky řízení i veřejností, uvedl tehdy Šimka.

Soud pro lidská práva podle České justice zkritizoval, že proti rozhodnutí českého kárného senátu není možnost odvolání - lze se obrátit pouze na Ústavní soud. Výběr přísedících navíc není podle ESLP transparentní, protože pro něj nejsou žádná kritéria. Neexistují také dostatečné záruky proti vnějšímu vlivu na členy senátu.

"Dvě třetiny členů senátu, přísedící laici, pracovali a pobírali své platy venku, což nevyhnutelně zahrnovalo jejich materiální, hierarchickou a administrativní závislost na jejich primárních zaměstnavatelích, a tudíž mohlo ohrozit jak jejich nezávislost, tak nestrannost,“ cituje server z rozsudku. ESLP upozornil i na to, že v Grosamově kárném senátu seděli dva jiní exekutoři, tedy Grosamovi přímí konkurenti.

Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, ukládá žalovanému státu zvolit opatření k ukončení porušování práva a k nápravě jeho důsledků.

Debata o dvoustupňovém systému s odvolacími senáty, který by umožňoval odvolávat se proti kárným rozhodnutím, se v Česku vede dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti již před několika lety uvádělo, že na příslušných legislativních změnách pracuje. Jednoinstančnost kárných řízení v minulosti posvětil Ústavní soud.

Kárné senáty u NSS rozhodují o postizích za prohřešky soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Mohou jim krátit plat, případně je odvolat i z funkce. Od roku 2009 přijaly jednotlivé senáty stovky rozhodnutí.

Témata:  soudy Nejvyšší správní soud (NSS)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.