Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělsko do konce roku posílí protivzdušnou ochranu východní bloku NATO

NATO
NATO
Foto: NATO

Španělská armáda posílí protivzdušnou obranu východního bloku Severoatlantické aliance. Do Rumunska a Bulharska vyšle do konce roku celkově 14 stíhacích letounů, uvedlo dnes španělské ministerstvo obrany. Minulý týden Madrid vyslal do Rumunska radar, který pomáhá monitorovat vzdušný prostor v oblasti.

V polovině listopadu Madrid vyšle šest svých stíhacích letounů Eurofighter do Bulharska a dalších osm stíhacích letounů F-18 pošle v prosinci do Rumunska. Mají posílit kontrolu a ochranu vzdušného prostoru v oblasti. Doprovázet je bude 260 vojáků a pilotů.

Minulý týden španělská armáda vyslala do Rumunska svůj radar dlouhého dosahu. Zařízení, které začalo fungovat tento týden, nepřetržitě monitoruje vzdušný prostor v oblasti.

Španělsko přispívá k schopnostem odezvy a odstrašení na východní boku NATO přiměřeně ke kapacitám svého letectva, uvedl Madrid. Své stíhací letouny Eurofighter a F-18 vyslalo letos Španělsko na mise do Estonska, Litvy či Bulharska. Obranné kapacity NATO posílilo v oblasti v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.

Témata:  Španělsko,  NATO (Severoatlantická aliance)

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 22:00

Před devíti lety vyšel z vězení. Co dnes dělá Jiří Kajínek?

Pětašedesátiletý Jiří Kajínek se již více než dva roky těší ze spokojeného manželství s psycholožkou Magdou Gubovou. Dvojice se zná dlouhá léta a jejich vztah prošel náročnou zkouškou v době, kdy si odpykával trest ve vězení. Jeho tehdejší partnerka při něm pevně stála i v obdobích, kdy nebylo vůbec jisté, zda se ještě někdy dostane na svobodu. Kajínek opustil brány věznice díky milosti udělené tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a své soukromí a fungování domácnosti přiblížil na tiskové konferenci k organizaci G MMA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.