Spojené státy uvalily sankce na vedení Gazprombank a ruské televizní stanice

Opatření proti vedoucím pracovníkům Gazprombank jsou první, která se týkají obřího ruského vývozce plynu, protože Spojené státy a jejich spojenci se zatím vyhýbají krokům, které by mohly vést k přerušení dodávek plynu do Evropy. Nové sankce mají podle agentury Reuters především zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Toto není úplný blok. Nezmrazujeme aktiva Gazprombank ani nezakazujeme žádné transakce s Gazprombank," vysvětlil novinářům představitel administrativy amerického prezidenta Joea Bidena. "To, co signalizujeme, je, že Gazprombank není bezpečným útočištěm, a proto uvalujeme sankce na některé z jejích vrcholných obchodních manažerů," uvedl.

Spojené státy na sankční seznam zařadily také osm vedoucích pracovníků banky Sberbank, která drží třetinu ruských bankovních aktiv. Přidaly na něj i Mezinárodní investiční banku (MIB) a jejích deset dceřiných společností.

Nová omezení vývozu jsou zaměřená na přímé oslabení ruských operací na Ukrajině. USA zpřísnily kontroly průmyslových motorů, buldozerů, výrobků ze dřeva, motorů a ventilátorů. Evropská unie postupuje podle Bílého domu souběžně s Američany a také zavede další kontroly chemických látek, které jsou přímo potřeba k ruskému válečnému úsilí, uvedl představitel Bidenovy administrativy.

USA navíc uvalily sankce na několik dalších společností, včetně firmy, která vyrábí zbraně. Bílý dům rovněž uvedl, že americká jaderná regulační komise pozastaví licence na vývoz speciálního jaderného materiálu do Ruska.

Bílý dům uvedl, že mezi sankcionovanými televizními stanicemi, které jsou přímo či nepřímo kontrolovány státem, je Pervyj kanal, televizní stanice Rossija-1 a nyní prokremelská televize NTV.

Američané budou mít zakázáno poskytovat Rusům služby v oblasti účetnictví a poradenství, ačkoli poskytování právních služeb bude stále povoleno.

Americké ministerstvo zahraničí dnes navíc zakázalo vstup do země 2596 ruským a 13 běloruským vojákům. Opatření se vztahuje i na vojáky, kteří se údajně podíleli na zvěrstvech ve městě Buča u Kyjeva. Rusko obvinění o stovkách mrtvých civilistů popírá. Ministerstvo zahraničí rovněž zařadilo na sankční seznam osm ruských námořních společností a 69 plavidel. Opatření jim brání v podnikání ve Spojených státech nebo s americkými osobami.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvrdí.

Poté, co na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent, ale po pár týdnech překvapivě snížila základní úrokovou sazbu na 17 procent a koncem dubna na 14 procent. Ukazatelem, že se ruská ekonomika potýká s problémy v důsledku sankcí, ale mohou být například údaje ruského ministerstva hospodářství, podle kterých se meziroční míra inflace vyšplhala na 17,49 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za 20 let.

"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí Kovanda ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Témata:  USA,  sankce,  Rusko,  Bílý dům USA