Stabilní éra Merkelové končí povolební nejistotou,píší média ve Francii a Belgii

Němečtí voliči dali v neděli nejvíce hlasů sociálním demokratům Olafa Scholze, které však těsně následují křesťanští demokraté vedení nástupcem Merkelové v čele strany Arminem Laschetem. Oba politici dali po hlasování najevo přání vést vládu a média očekávají dlouhá povolební vyjednávání.

"Zdá se, že Německo se s Angelou Merkelovou ještě nějakou dobu nerozloučí,“ konstatuje v narážce na 16 let vlády odcházející kancléřky bruselský web Politico. Stejně jako další média předpovídá dlouhé měsíce vyjednávání o vládě, kterou budou muset patrně vytvořit tři různorodé strany. Jediná věc, kterou lze nyní z vyrovnaného volebního výsledku vyčíst, je podle webu pokračování solidně proevropského a transatlantického kurzu země.

Francouzský list Le Figaro sice přinesl portrét Scholze jako volebního vítěze a připomněl, že zvedl stranu z bídných volebních předpovědí, které jí ještě na počátku léta věštily těžkou porážku. Zdůraznil však, že poprvé v novodobé historii země nebylo jasné jméno kancléře již ve večerním povolebním vysílání televizí. "Po 16 letech stabilní vlády Angely Merkelové se země ponořila do nejistoty," konstatoval deník.

Le Monde stejně jako další listy odhaduje, že jako první se vítězní sociální demokraté dosavadního ministra financí Scholze pokusí sestavit vládu se zelenými a liberály. Upozorňuje přitom na obtíže, které obě levicové strany při jednání s liberální formací čekají. "FDP nikdy nepřijme návrh na zvýšení daně pro nejbohatší, kterou chtějí SPD a zelení," píše francouzský deník.

La Libération zdůrazňuje, že výsledkem éry Merkelové je sice nejhorší skóre její strany, ale zároveň fakt, že i formace z okraje politického spektra dosáhly nejhoršího výsledku za poslední dobu. "Ti ve Francii, kteří budou v pokušení vidět to jako neúspěch kancléřky, by měli zapřemýšlet nad nejhorším výsledkem krajní pravice, která, navzdory vzestupu populistických a xenofobních stran v západní Evropě, dosáhla jen deseti procent,“ píše deník. Jeho komentátor v tom vidí důkaz "politické, společenské a morální poctivosti" německé společnosti.

Belgický list La Libre podotýká, že klíčovou roli ve vyjednáváních mohou hrát zmínění zelení a liberálové, kteří se mohou sami dohodnout, kterou ze dvou velkých stran preferují jako vládního partnera. Těžkou zkouškou bude podle deníku vyjednávání s pravicovými liberály pro Scholze, který během kampaně balancoval mezi levicovým a centristickým křídlem své strany. "Ale jak se zachová, pokud bude muset dosáhnout kompromisu s liberální pravicí, aby mohl vládnout?" vznáší deník otázku klíčovou pro příští týdny.

Německé volby ukončily éru dvou dominantních politických stran

Nedělní parlamentní volby ukončily v Německu éru Angely Merkelové, ale i dvou velkých stran, které dominovaly politické scéně. Zemi nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany, které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a svobodní demokraté (FDP), píše dnes evropský tisk.

"První vládu po éře Angely Merkelové určí strany, které ve včerejších parlamentních volbách v Německu obsadily třetí a čtvrté místo. Budou to Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do úřadu kancléře," napsal dnes v komentáři k volbám španělský list El Mundo. "Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech," dodal. Také podle dalšího španělského deníku El País je éra velkých stran s 30 či 35 procenty hlasů pryč. "Zelení a liberálové z FDP třímají v ruce klíč k řešení otázky, zda bude příštím kancléřem Olaf Scholz či Armin Laschet," napsal.

"Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší," napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla "zelená jako nikdy dřív". Britské noviny The Times zároveň upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s liberály, bude to za velmi vysokou cenu. "Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených," napsal britský list.

"Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici," myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle něj musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích. "Vítězství s 25 procenty a následně několik středně velkých stran, které sestavují stále pestřejší koalice," napsal.

Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. "To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě," napsal. Nový předseda německé vlády bude podle něj spíše "prvním mezi rovnými". "Naproti němu bude stát někdo jako Emmanuel Macron, který má jako francouzský prezident dalekosáhlé pravomoci," dodal De Telegraaf.

Také rakouský list Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být teoreticky slabší než kterýkoli jeho předchůdce, protože bude záviset na dvou koaličních partnerech. "V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit," uvedl. Vzhledem k tomu, že se už Evropané nemohou bezmezně spoléhat na pomoc USA, je podle listu Der Standard nyní "potřeba silného německého kancléře" více než kdy dříve.

Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. "Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu," uvedl v komentáři. Za vítěze voleb označil lídry Zelených a SPD Baerbokovou a Scholze.

Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet "mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU". Výsledek nedělních voleb označil za "nejvíce mimořádný a nejvíce problematický v demokratických dějinách země". "Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet," napsal Corriere della Sera.

Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem boj s klimatickými změnami. Jak se k tomuto úkolu postaví, "bude rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii". "Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými," doplnily dánské noviny.

Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. "Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné... Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému," míní server.

Témata:  volby v Německu,  Angela Merkelová