Závazek se týká unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí. Podle analytika Jiřího Gavora jde o velmi ambiciózní cíl, jehož dosažení bude obtížné. Očekává ještě spory při rozdělení podílu mezi jednotlivé státy.

Aby pravidla začala platit, musí dohodu potvrdit plénum europarlamentu a Rada EU zastupující členské země.

Původní návrh Evropské komise počítal se zvýšením podílu solární, větrné či vodní energie na 40 procent, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a ve snaze zbavit se fosilních zdrojů dodávaných Moskvou Brusel zvýšil navržený cíl na 45 procent. Část zemí ale prosazovala původní závazek a vyjednavači se nakonec shodli na kompromisní variantě. V roce 2021 se obnovitelné zdroje podílely na celkové spotřebě energie necelými 22 procenty.

"Obnovitelné zdroje jsou klíčem pro dosažení klimatické neutrality a umožní nám v delším horizontu zajistit energetickou suverenitu. Touto dohodou dáváme jistotu investorům a potvrzujeme roli světového lídra ve využívání obnovitelných zdrojů," řekla k dnešní dohodě eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Komise již dříve vyčíslila, že přechod k obnovitelným zdrojům si do konce desetiletí vyžádá investice více než sto miliard eur (přes 2,36 bilionu korun). Členské země podle Bruselu budou moci čerpat část peněz z mimořádného fondu obnovy.

Jako hodně ambiciózní hodnotí cíl EU analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Upozornil, že v roce 2021 činil podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě v EU 21,8 procenta, v Česku pak byl kolem 17,7 procenta. "Očekávám, že největší spory jsou teprve před námi, jak se totiž celkový unijní cíl rozdělí do národních cílů pro jednotlivé státy. ČR svůj závazek pro rok 2020 dokonce překročila, rok 2030 už bude hodně obtížnější a z mého osobního pohledu nejistý," podotkl Gavor.

Unijní země si na základě dnešní dohody budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Zásadní diskusi vedly členské státy o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později pak tento podíl stoupne na 60 procent. Státy sice budou moci podíl vodíku z jádra zvýšit, ovšem pouze pokud dodrží svůj národní podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie.

reklama