Anderssonová uvedla, že Švédsko, ačkoli není členem NATO, skutečnou neutralitu ztratilo vstupem do EU, proto není vyloučeno vyslání švédských vojáků na případnou obranu napadeného unijního člena.

"To, čeho jsme nyní svědky, je porušení dohodnutých pravidel," uvedl Scholz v reakci na otázku, jak by nyní měla evropská bezpečnost vypadat, když dlouhodobý model spolupráce s Ruskem selhal. Doplnil, že odpověď je jasná. "Za prvé, že proti tomu zakročíme, když Rusko vyzýváme, aby zastavilo válku a stáhlo vojáky. A za druhé, že budeme natolik silní, že útok na EU a NATO nenastane, protože budeme dost silní, abychom odpověděli," řekl.

Ruské porušení pravidel společného mírového uspořádání podle Scholze dolehlo na všechny. "Budeme tím trpět všichni, Rusko ale nejvíce," prohlásil kancléř.

Podle Anderssonové invaze nedopadla jen na Ukrajinu, ale na celou evropskou bezpečnostní architekturu. Premiérka uvedla, že pokud se Ukrajina rozhodne pro švédský model neutrality, musí to být zároveň skutečné rozhodnutí Ukrajinců, nikoli Moskvy či jiné země.

"My už ale nejsme skutečně neutrální," poznamenala Anderssonová. "Jsme vázáni solidární klauzulí. Pokud by byla napadena jiná země EU nebo by tam byla nějaká krize, neutrální nebudeme a tu zemi podpoříme. A může to být i vysláním vojáků," řekla. Solidární klauzulí Anderssonová mínila odstavec sedm článku 42 unijní smlouvy, podle kterého členské země poskytnou napadenému státu EU pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci. Scholz dodal, že znění tohoto článku je míněno vážně.

Scholz rovněž hovořil o tom, že EU musí být silnější a nezávislejší. "A to uvnitř i navenek," řekl. Kvůli bodu obratu, kterým se stala ruská invaze, musí podle kancléře učinit EU v těchto tématech pokrok a zároveň prosadit institucionální reformy nezbytné pro rozšíření unie. "Je čas co nejdříve zahájit přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií. Jakékoli další odklady zvýší zranitelnost západního Balkánů ze strany třetích hráčů," dodal.

Z balkánských států jsou v přístupových rozhovorech nejdále Srbsko a Černá Hora, Evropská komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas se zahájením přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále. Mimo Balkán o vstup požádaly Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Zájem má i Turecko, se kterém ale EU přístupové rozhovory prakticky zmrazila.