Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stažení z Chersonu vyvolává podle ISW kritiku Putina a rozkol

Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Vladimir Putin, prezident Ruské federace
Foto: kremlin.ru

Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.

Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin odrazily ruské útoky proti 12 obcím v Donbasu na východě země a ukrajinské letectvo podniklo 13 náletů proti soustředění sil nepřítele a jeho protileteckým zbraním, uvádí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti v 263. den války. Tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Stažení ruských vojáků z Chersonu způsobilo ideologický rozkol mezi radikálními stoupenci války a Putinem. Ústup podkopal důvěru nacionalistů v Putinovy sliby a jeho schopnost je splnit, píše ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval.

Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW.

Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.

Podle ISW podobná přímá kritika Putina je ve společenství přívrženců války bezprecedentní a hlasité a otevřené Duginovy výpady proti Putinovi mohou svědčit o změně nálad v prostředí ideologů nacionalismu.

Informační kanály spojené s žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, a to může svědčit o tom, že vliv "jestřábů" dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml "prodal" Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil ISW.

Ruské vojenské velení se podle analytiků snaží - převážně neúspěšně - sjednotit rozdílné jednotky, sestávající z vojáků s rozdílnou úrovní dovedností a vybavení v semknutější vojenskou sílu. Jde hlavně o integraci vojsk separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky do ruských ozbrojených sil. Pokusy sjednotit separatistické milice, vojáky s profesionálním kontraktem, dobrovolníky, mobilizované záložníky a žoldnéře vytváří prostředí náchylné k vnitřním konfliktům, míní experti ISW.

Ukrajinské jednotky během soboty zabily 650 ruských vojáků a zničily čtyři desítky kusů nepřátelské techniky, uvedl ukrajinský generální štáb, podle kterého Rusko od začátku války přišlo o téměř 81.000 vojáků.

Penzionovaný americký generál Ben Hodges, který býval velitelem amerických pozemních sil v Evropě, odhadl, že ukrajinské síly by do ledna příštího roku mohly osvobodit Melitopol a Mariupol a pustit se do osvobozování Krymu, anektovaného Ruskem na jaře 2014. "Raketomety HIMARS budou zakrátko střílet z Chersonu. Přístupy ke Krymu jsou na dosah ruky. To oslabí ruskou obranu, zatímco levé křídlo protiofenzívy do ledna obsadí Mariupol a Melitopol. Následně začne rozhodující fáze kampaně - osvobozování Krymu," napsal Hodges na twitteru, kde zveřejnil také mapku s dostřelem různých raket HIMARS z Chersonu.

Témata:  válka na Ukrajině Vladimír Putin Alexandr Dugin Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.