Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Toto stanovisko vzbudilo značnou pozornost a rozporuplné reakce, zejména v kontextu předchozích neústupných postojů ukrajinského vedení, uvedl server Ukrajinska pravda.
Stoltenberg zdůraznil, že případné územní ústupky by měly být pouze dočasné a měly by být kompenzovány bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. Jako jednu z možných forem zmínil členství Ukrajiny v NATO, případně jiné způsoby vyzbrojování a podpory ukrajinské armády.
Podle Stoltenberga je klíčové vytvoření linie příměří, která by pokrývala všechna území v současnosti okupovaná Ruskem. Nicméně realisticky připustil, že dosažení takového cíle v krátkodobém horizontu je málo pravděpodobné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno naznačil, že by Ukrajina mohla zvážit uzavření dohody o příměří, pokud by území pod kontrolou Ukrajiny bylo chráněno „pod deštníkem NATO“.
Tento posun v jeho rétorice reflektuje změny na bojišti a diplomatické tlaky, ale zároveň vyvolává otázky ohledně dlouhodobé strategie Ukrajiny v tomto konfliktu.
Ukrajinská vláda však zdůrazňuje, že vstup do NATO by se mohl uskutečnit pouze v rámci mezinárodně uznávaných hranic, což znamená plné obnovení kontroly nad Donbasem i Krymem.
Zatímco Stoltenberg podporuje názor, že Ukrajina by neměla vzdát své územní nároky natrvalo, uznává, že současná situace na bojišti výrazně omezuje možnosti Kyjeva na prosazení svých požadavků. Příměří by mohlo poskytnout čas na přezbrojení ukrajinské armády a zajištění dlouhodobější bezpečnosti, ale také hrozí zafixování současných zisků Ruska.
Názor, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, odráží širší debatu o roli NATO v konfliktu. Pokud by Ukrajina získala jasné závazky od západních spojenců, mohlo by to posílit její postavení při jakýchkoliv jednáních. Alternativně by dlouhodobé vyzbrojování a podpora mohly vytvořit podmínky pro případnou vojenskou ofenzívu na osvobození okupovaných území.
Stoltenbergovy výroky pravděpodobně vyvolají vlnu reakcí jak mezi západními spojenci, tak na Ukrajině. Zatímco někteří mohou jeho postoj považovat za pragmatický, jiní jej mohou vnímat jako nebezpečný precedens, který by mohl podkopat zásady mezinárodního práva a územní integrity států.
Otázka, jak ukončit válku na Ukrajině, zůstává extrémně složitá a vyžaduje kombinaci vojenských, diplomatických a politických opatření.
Témata: válka na Ukrajině, Jens Stoltenberg
Související
1. prosince 2024 15:18
1. prosince 2024 13:46
30. listopadu 2024 21:23
30. listopadu 2024 9:24
29. listopadu 2024 19:36
29. listopadu 2024 15:28
