Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stovky migrantů uvázly na moři u Malty. Rodí se plán, jak krizi vyřešit

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Malta a Libye otevřou v červenci ve svých metropolích koordinační střediska, jejichž úkolem bude bránit nelegální migraci ve Středozemním moři. Oznámila to dnes agentura AFP s odvoláním na maltské oficiální zdroje. Práci center bude financovat Malta, která si dlouhodobě stěžuje, že v rámci Evropské unie na ní leží nepřiměřená zátěž spojená s uprchlíky.

Na zřízení středisek se dohodla libyjská vláda národní jednoty vedená premiérem Fáizem Sarrádžem a maltská vláda. Podle protokolu budou na každém pracovišti tři zaměstnanci.

Malta nyní odmítá přijímat další lodě s uprchlíky, kteří byli zachráněni na moři. Nyní je jich 425 na hranici maltských vod na čtyřech lodích najatých maltskými úřady. Valletta požaduje, aby si je rozebraly jiné evropské země, a ve středu se pro to vyslovila také Evropská komise.

Maltský ministr zahraničí Evarist Bartolo v parlamentu ve středu řekl, že "je povinností EU dospět s Libyí k všeobecné dohodě, která omezí nelegální imigraci". "Množství uprchlíků přijíždějících na Maltu je ve srovnání s ostatními evropskými státy nepřiměřené," dodal. Od roku 2005 podle něj bylo do jiných zemí umístěno jenom osm procent z běženců, kteří dorazili na ostrov.

Malta chce Evropské komisi navrhnout navýšení finanční pomoci Sarrádžově vládě. Má to umožnit lépe zajistit jižní libyjskou hranici a odhalovat sítě převaděčů. Valletta také navrhuje financovat nové "námořní prostředky", které umožní bránit práci převaděčů.

Své přístavy pro uprchlíky stejně jako Malta uzavřela také Itálie. Obě země to zdůvodnily nutností bránit šíření koronaviru.

Témata:  uprchlíci Malta Libye EU

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.