Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

SÚKL: Žádné úmrtí po očkování nebylo způsobeno krevní sraženinou

Očkování, ilustrační foto
Očkování, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Z 11 úmrtí v ČR, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobené krevní sraženinou. Na twitteru to dnes uvedl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca.

SÚKL oznámení o podezřeních na nežádoucí účinky vakcín shromažďuje a každý týden zveřejňuje. K minulému úterku jich evidoval 1506. "Z 11 úmrtí, která byla nahlášena v ČR jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobeno tromboembolií. Nadále platí, že se neprokázalo, že je očkování v České republice potřeba přerušit," uvedl lékový ústav. Jeho zástupci se účastní i jednání lékových agentur v EU, která se očkování týkají.

Lékový ústav zveřejňuje jen celkový počet podezření na nežádoucí účinky, nerozlišuje to podle druhů používaných vakcín. "Při rozlišování počtů hlášení na jednotlivé vakcíny by mohlo snadno dojít k chybným interpretacím těchto údajů a k nesprávnému předpokladu, že jedna vakcína je bezpečnější než jiná," napsala ČTK mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Podle ní jsou všechny v Česku používané vakcíny bezpečné a nezjistilo se nějaké riziko, které by bylo spojeno jen s jednou z nich. Kromě AstraZeneky se v ČR podávají také očkovací látky firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

Očkování vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca pozastavily od pondělí Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Švédsko, Lotyšsko či Lucembursko. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.

Témata:  očkování Státní Ústav Pro Kontrolu Léčiv (SÚKL)

Související

Aktuálně se děje

28. července 2026 21:01

Teplá sprcha, dlouhý rukáv a žádné větrání. Rady, jak zvládnout extrémní počasí, od lidí, kteří s ním bojují denně

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy