Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko se do NATO možná jen tak nepodívá. Maďarsko na ratifikaci přihlášky nespěchá

NATO
NATO
Foto: NATO

Maďarsko si stále není jisté, zda má ratifikovat přihlášku Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Prohlásil to předseda maďarského parlamentu László Kövér, čímž naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.

Turecko a Maďarsko jsou posledními dvěma zeměmi, které ještě neposkytly ratifikační souhlas s vstupem Švédska do aliance. Maďarský parlament odkládá svůj souhlas, čímž se vystavuje kritice některých švédských politiků na adresu Maďarska v souvislosti se zhoršujícím se stavem demokracie v zemi.

"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil podle Reuters László Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.

Švédsko podalo přihlášku k členství v NATO loni na jaře společně s Finskem, a to jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Finsko již členem NATO je, není ale jasné, zda se maďarský parlament v tomto měsíci vůbec sejde k debatě a hlasování o vstupu Švédska do NATO.

Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když loni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na podzimním plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó pro tureckou televizi TRT World.

Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.

Vláda se podle jeho slov nechce stát překážkou členství Švédska v NATO a žádost Švédska a Finska o vstup do Severoatlantické aliance průběžně konzultovala s tureckými lídry. Mluvilo se o tom i během návštěvy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti 20. srpna.

Erdogan a Orbán se během jednání v Budapešti soustředili na zásadní regionální témata v čele s konfliktem na Ukrajině či na rozvoj spolupráce obou zemí na poli obchodu, ekonomické spolupráce či kulturní výměny, napsal deník Hürriyet.

Orbán 23. května v katarské Dohá prohlásil, že politické vztahy mezi Maďarskem a Švédskem se musí zlepšit, teprve pak bude Maďarsko ochotno schválit žádost této severské země o členství v NATO. Szijjártó ale v červenci prohlašoval, že maďarská vláda nemá potřebu jednat o postoji k vstupu Švédska do NATO, protože je jasné, že ho podporuje.

Na dotaz médií tehdy uvedl, že platí dřívější prohlášení maďarské vlády, které říká, že Maďarsko nebude poslední zemí, která ratifikuje tento krok.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na letošním summitu NATO ve Vilniusu podepsal protokol o schválení vstupu Švédska do Aliance, ale očekává, že USA, EU a Švédsko splní své závazky. Erdogan později uvedl, že turecký parlament nepravděpodobně ratifikuje vstup Švédska do NATO dříve než v říjnu, protože po prázdninách bude muset projednat řadu zákonů.

Pouze Turecko a Maďarsko z členských zemí aliance dosud neschválily žádost Švédska o vstup do NATO. Turecký prezident Erdogan oznámil, že žádost Švédska bude co nejdříve předložena k ratifikaci do parlamentu. Před červencový summitem přitom situace vypadala pro Švédsko příznivě.

"Maďarský postoj je jasný: Potřebujeme mír na Ukrajině co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak ochránit lidské životy. Naše stanovisko k připojení Švédska k NATO je také jasné: Vláda podporuje toto připojení a předložila parlamentu návrh k této záležitosti již před mnoha měsíci. Dokončení ratifikačního procesu je pouze technickou záležitostí," napsal tehdy maďarský ministr zahraničí na svém facebookovém profilu.

Témata:  Švédsko NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.