Svět se po pěti letech dočkal. Katedrála Notre-Dame se otevřela za účasti světových lídrů

Mezi hosty nechyběli například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, nově zvolený americký prezident Donald Trump či francouzský prezident Emmanuel Macron. Katedrála, která se stala symbolem francouzské historie a kultury, se otevírá veřejnosti po pěti letech rozsáhlých rekonstrukčních prací.

Dne 15. dubna 2019 došlo k tragickému požáru, který zdevastoval střechu, věž a další části ikonické stavby. Plameny pohltily dřevěnou konstrukci a s sebou strhly i slavnou věž, která se zřítila před očima svědků na břehu Seiny. Záchranáři však dokázali uchránit mnoho cenných artefaktů a památek, včetně slavného zvonu a vitráží.

Ceremonie odstartovala krátce po 19. hodině místního času. Arcibiskup Paříže Laurent Ulrich symbolicky otevřel masivní dřevěné dveře katedrály třemi údery, čímž zahájil dvouhodinový slavnostní program. Během ceremoniálu byl promítán dokumentární film o rekonstrukci katedrály a proběhlo hudební vystoupení francouzských umělců Renauda a Gautiera Capuçona.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v krátkém projevu poděkoval všem, kteří se podíleli na obnově této gotické památky. Zvláštní hold vzdal hasičům, kteří před pěti lety bojovali s plameny.

Ceremonie přilákala nejen významné francouzské představitele, ale i světové lídry. Donald Trump, který se stal nedávno zvoleným prezidentem Spojených států, dorazil do Paříže a před ceremonií se setkal s prezidentem Macronem.

Rekonstrukční práce byly mimořádně náročné a odhalily mnoho archeologických pokladů. Během obnovy byla také použita nejmodernější technologie, aby se zajistilo, že Notre-Dame bude odolnější vůči případným budoucím katastrofám. Stavitelé se soustředili na obnovení původní podoby katedrály, včetně ikonických chrličů, opěrných oblouků a věže.

Katedrála Notre-Dame, která byla postavena před více než 860 lety, má hluboký kulturní a duchovní význam nejen pro Francii, ale pro celý svět. Její znovuotevření je proto událostí, která přesahuje hranice země. Od neděle bude katedrála opět otevřena veřejnosti, přičemž první mše se uskuteční v 10:30 místního času.

Katedrála přiláká až 15 milionů návštěvníků ročně. Prohlídky budou možné jak s rezervací, tak bez ní. Skupinové návštěvy budou povoleny od příštího roku. Notre-Dame bude znovu místem nejen bohoslužeb, ale i kulturních a turistických akcí.

Interiér katedrály byl po většinu doby držen v tajnosti, s pouze několika fotografiemi, které v průběhu let naznačovaly postup renovace. Ti, kdo měli možnost nahlédnout dovnitř, popisují ohromující proměnu, kdy stavba nyní vyniká jasností a světlem, které jsou v ostrém kontrastu s její předchozí temnotou a poškozením.

Požár, který 15. dubna 2019 zachvátil Notre-Dame, šokoval celý svět, když plameny pohltily střechu a věž z 19. století se zřítila do lodi. Katedrála byla v té době již v rekonstrukci, a i když příčina zůstává nejasná — pravděpodobně nedopalek cigarety nebo elektrická závada — škody byly značné. Více než 600 hasičů bojovalo 15 hodin, aby oheň uhasili, přičemž se obávali, že by se mohlo zřídit osm zvonů v severní věži a poškodit tak konstrukci.

Navzdory devastaci se podařilo zachránit mnoho nenahraditelných prvků, včetně vitráží, většiny soch a svaté relikvie, kterou je Koruna trní. Varhany, druhé největší ve Francii, byly značně poškozeny prachem a kouřem, ale byly opraveny. Mezi „zázračně“ zachráněnými bylo i socha Panny Marie Pilířové z 14. století, která se jen těsně vyhnula zřícení kamení.

Prezident Macron slíbil, že katedrálu otevře do pěti let, což se zpočátku zdálo ambiciózní, renovaci ale urychlilo vytvoření veřejného orgánu a rychlé sbírky, která vynesla 846 milionů eur, a to za podpory jak velkých sponzorů, tak i drobných dárců. Projekt byl řízen Jeanem-Loiusem Georgelinem, generálem s pevným charakterem, který nesnášel byrokracii. Tragicky zemřel při nehodě v Pyrenejích v srpnu 2023 a byl nahrazen Philippem Jostem.

Na obnově se podílelo kolem 2 000 řemeslníků, včetně zedníků, tesařů, sochařů a inženýrů, což mělo pozitivní dopad na tradiční francouzské řemeslnictví. Projekt rovněž podnítil zájem o učňovské programy, například ve vyřezávání kamene.

Prvním velkým úkolem bylo zajistit bezpečnost místa a odstranit roztavené a spojené kovové lešení, které obklopovalo věž. Rekonstrukce vyžadovala rozhodnutí, zda zachovat věrnost středověkému designu, nebo modernizovat některé prvky stavby. Nakonec bylo rozhodnuto rekonstrukci provést v souladu s původním vzhledem, s několika ústupky pro moderní bezpečnostní prvky, jako jsou sprinklerové systémy a ochranné přepážky pro dřevěné trámy.

Témata:  katedrála Notre-Dame,  Francie