Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tálibán tvrdí, že o přítomnosti šéfa Al-Káidy v Kábulu netušil

Ajmán Zavahrí, vůdce teroristické sítě Al-Káida
Ajmán Zavahrí, vůdce teroristické sítě Al-Káida
Foto: Reprofoto YouTube

Afghánské hnutí Tálibán tvrdí, že jeho vláda neměla žádné informace o přítomnosti lídra teroristické skupiny Al-Káida Ajmána Zavahrího v Kábulu. Tálibán zároveň varoval Spojené státy, aby nikdy neopakovaly útok na afghánském území. Spojené státy podle amerických činitelů Zavahrího zabily o víkendu střelou odpálenou z dronu.

Terorista v tu chvíli stál na balkóně domu v Kábulu. Podle představitelů Washingtonu se jednalo o největší akci proti teroristické skupině od roku 2011, kdy americké speciální síly v Pákistánu zabily předchozího vůdce Usámu bin Ládina.

"Vláda a vedení nevěděly o tom, co se tvrdí, ani o žádné stopě," uvedl Suhajl Šahín, jmenovaný zástupce Tálibánu při OSN, který sídlí v Dauhá. "Nyní probíhá vyšetřování, abychom zjistili pravdivost tohoto tvrzení," dodal s tím, že výsledky vyšetřování budou oznámeny veřejně.

Vystudovaný egyptský lékař Zavahrí pomohl koordinovat útoky z 11. září 2001 na New York a Washington a patřil mezi nejhledanější teroristy světa. Klíčový podíl měl zřejmě také na atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998. USA na jeho hlavu vypsaly odměnu 25 milionů dolarů.

Agentura AP s odkazem na nejmenované americké představitele napsala, že dům, kde byl terorista zabit, patřil významnému poradci Sirádžuddína Hakkáního. Ten je zástupcem šéfa Tálibánu a v jeho vládě vede ministerstvo vnitra. Zároveň stojí v čele mocné skupiny známé jako síť Hakkání.

Síť Hakkání je afghánská islamistická povstalecká skupina, jejíž název je odvozen od rodiny téhož jména. V 80. letech 20. století skupina bojovala proti Sovětům a v poledních 20 letech proti Spojenými státy vedeným silám NATO a bývalé afghánské vládě. Americká vláda vypsala za dopadení Sirádžuddína Hakkáního, kterého viní z útoků na americké vojáky a afghánské civilisty, odměnu ve výši deseti milionů dolarů.

Vedoucí představitelé Tálibánu o nedělním úderu bezpilotního letounu povětšinou mlčí a nepotvrdili přítomnost ani smrt Zavahrího v Kábulu, píše Reuters.

Tálibán se s odkazem na útok dronem nechal slyšet, že "Spojené státy budou nést odpovědnost za jakékoliv následky, pokud se budou takovéto incidenty opakovat a pokud bude narušeno území Afghánistánu".

Vedoucí představitelé Tálibánu podle tří nejmenovaných zdrojů z této skupiny jednají o tom, jak na útok amerického bezpilotního letounu reagovat. Reakce Tálibánu by mohla mít významný dopad, neboť hnutí usiluje o mezinárodní uznání a přístup k miliardám dolarů ze zmrazených afghánských finančních prostředků.

Zavahrího smrt v Kábulu vyvolává otázky ohledně toho, zda mu Tálibán poskytl útočiště. V rámci dohody o odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu se totiž Tálibán v roce 2020 zavázal, že Afghánistán nebude útočištěm pro teroristy. Šahín prohlásil, že Islámský emirát Afghánistán, což je název který Tálibán pro zemi používá, dohodu podepsanou v katarské metropoli Dauhá ctí.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý prohlásil, že Tálibán dohodu z Dauhá hrubě porušil právě tím, že v Afghánistánu Zavahrímu útočiště poskytl.

Témata:  Tálibán Ajmán Zavahrí

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.