Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump chce koupit Grónsko. Velmi nebezpečný krok, zní z Dánska

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Instagram

Americký prezident Donald Trump uvažuje o nákupu Grónska, autonomního území Dánska a největšího ostrova na světě. List The Wall Street Journal (WSJ) ve čtvrtek napsal, že bývalý realitní magnát se v Bílém domě s plánem svěřil svým poradcům a pověřil je, aby možnost prozkoumali. Do jaké míry svůj plán myslí vážně, není jasné.

Trump se prý svých poradců několikrát při různých neformálních příležitostech zeptal, jestli je nákup Grónska uskutečnitelný. Zaujaly ho tamní bohaté nerostné zdroje a značný geopolitický význam. Někteří lidé z prezidentova okolí podle WSJ plán podporují, jiní ho považují za bláznivou chiméru, která má k realitě daleko.

Trumpovy představy vyvolaly v Grónsku i Dánsku negativní reakce. "Jsme otevřeni obchodu, ale na prodej nejsme," řekla agentuře Reuters grónská ministryně zahraničí Ane Lone Baggerová. Mluvčí dánské opoziční Lidové strany Søren Espersen kodaňskému rozhlasu řekl, že "pokud Trump takové plány skutečně spřádá, pak je to definitivní povtrzení, že se zbláznil". Bývalý dánský premiér Lars Lökke Rasmussen na twitteru označil Trumpův záměr za opožděný aprílový žert.

It must be an April Fool’s Day joke ... but totally out of sesson! https://t.co/ev5DDVZc5f

— Lars Løkke Rasmussen (@larsloekke) August 15, 2019

Reakce se objevila i na oficiálním webu grónské vlády: "Máme s USA dobrou spolupráci a považujeme (Trumpovu nabídku) za projev velkého zájmu o investice v naší zemi a o využití možností, jež nabízí. Na prodej ale Grónsko pochopitelně není."

Grónsko, kde žije 56.000 lidí, je samosprávným územím Dánského království. O většině vnitřních grónských problémů rozhodují místní úřady, zahraniční a bezpečnostní politiku ale řídí Kodaň. Trump má v září poprvé navštívit Dánsko, ale jeho poradci vylučují, že by cesta s "nákupem" souvisela.

Pro Washington má Grónsko nemalý bezpečnostní význam, poznamenal WSJ. Letitá dohoda s Dánskem dává USA prakticky neomezené právo využívat leteckou základnu Thule, která leží na grónském území 1200 kilometrů za polárním kruhem. Spojené státy úspěšně blokují snahy třetích zemí, zejména Číny, prosadit v Grónsku vlastní zájmy.

Lidem v Bílém domě není jasné, jak daleko je prezident odhodlán ve svém plánu zajít, píše WSJ. Při večeři se svými poradci nedávno prezident konstatoval, že Dánsko má problémy s dotacemi ostrova, takže Spojené státy by mohly Grónsko koupit. "Co si o tom, chlapi, myslíte? Mohlo by to fungovat?" ptal se prý Trump. Jedním z motivů je podle WSJ lákává možnost zapsat se do dějin.

Podle zdrojů agentury AP nicméně Trump svou nabídku myslel žertem. Možnost koupě nadhodil při několika setkáních s poslanci Kongresu, aby je ohromil. Ani oni ho ale nebrali vážně.

Spojené státy mají s nákupem cizích území své zkušenosti, i když poměrně dávné. V roce 1867 od carského Ruska koupily Aljašku za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun). Nabídku odkoupit Grónsko předložil Washington Kodani už v roce 1946, kdy za ostrov nabízel 100 milionů dolarů (dnes 1,3 miliardy, tedy přes 30 miliard korun).

Témata:  Donald Trump Grónsko Dánsko

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.