Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump má další problém? Žalují ho policisté z Kapitolu

Donald Trump, 45. prezident USA
Donald Trump, 45. prezident USA
Foto: ABC News

Sedm příslušníků policejní ostrahy washingtonského Kapitolu podalo žalobu na bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Podle nich Trump ve spojení s krajně pravicovými skupinami vyprovokoval útok na parlamentní budovu z 6. ledna.

Při násilnostech provázejících proniknutí radikálních stoupenců končícího republikánského prezidenta do sídla Kongresu zemřeli čtyři lidé.

Policisté v žalobě podané u washingtonského federálního soudu tvrdí, že útok byl vyvrcholením měsíců Trumpových vyjádření, o nichž věděl, že mají potenciál vyvolat násilí. To údajně aktivně podněcoval v naději, že tak zastaví potvrzení vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách.

Žaloba tvrdí, že Trump se spiknul s extremistickými organizacemi The Proud Boys (Hrdí hoši) a The Oathkeepers (Strážci přísahy) a také s představiteli krajní pravice Rogerem Stonem a Alim Alexanderem, kteří zvali na Trumpův projev u Bílého domu před útokem na Kapitol.

"Trump v součinnosti s dalšími obviněnými úmyslně a vytrvale pronášel a podněcoval falešná tvrzení o volebních podvodech, aby znevěrohodnil výsledek voleb a falešně podnítil rozhořčení mezi svými stoupenci," stojí v žalobě.

Kauza je poslední z řady civilních žalob, které mají donutit Trumpa skládat účty za obléhání Kapitolu rozvášněným davem podporovatelů. Podobné žaloby na Trumpa kvůli násilí z 6. ledna už dříve podali demokratičtí kongresmani Eric Swalwell a Bennie Thompson.

Trump se v minulosti hájil tím, že na jeho konání se vztahovala ochrana svobody projevu zaručená prvním dodatkem americké ústavy a že nemůže být souzen podle občanského práva, protože 6. ledna jednal v rámci pravomocí prezidenta.

Témata:  Donald Trump policie USA USA

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy