Trumpova administrativa zveřejnila utajované dokumenty o atentátu na Johna F. Kennedyho

Tento krok přichází na základě příkazu prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil zpřístupnění zbývajících dokumentů o atentátu. Vydání zahrnovalo 1 123 dokumentů ve formátu PDF, přičemž většina z nich byla kratší než deset stran.

Národní archiv Spojených států podle agentury AP uvedl, že celkem bylo na jeho webových stránkách zveřejněno více než 2 200 souborů o celkovém rozsahu přes 63 000 stran. Přestože Trump při oznámení zveřejnění sliboval, že dokumenty nebudou nijak redigovány, první analýza ukázala, že některé informace byly přesto zablokovány.

Celkově má Národní archiv k dispozici více než šest milionů stran dokumentů, fotografií, filmových záznamů a dalších artefaktů souvisejících s atentátem na Kennedyho, přičemž většina těchto materiálů již byla dříve zveřejněna.

Trump ohlásil zveřejnění dokumentů při návštěvě Kennedyho centra ve Washingtonu a uvedl, že se jedná o „ohromné množství materiálu“. Podle jeho odhadů šlo o přibližně 80 000 stran. Téma vraždy Kennedyho stále vzbuzuje intenzivní zájem a dalo vzniknout nespočtu konspiračních teorií.

Krátce po svém nástupu do úřadu Trump nařídil uvolnění zbývajících utajovaných spisů o atentátu. Současně pověřil ředitele národní rozvědky a ministra spravedlnosti, aby vypracovali plán na jejich zveřejnění. Nařízení se rovněž týkalo odtajnění dokumentů souvisejících s atentáty na senátora Roberta F. Kennedyho a reverenda Martina Luthera Kinga Jr.

Po podpisu nařízení Trump předal pero svému asistentovi s pokynem, aby ho doručil Robertu F. Kennedymu Jr., který v té době zastával vysokou pozici v Trumpově administrativě v oblasti zdravotnictví. Kennedy, syn Roberta F. Kennedyho a synovec JFK, se dlouhodobě vyjadřuje skepticky k oficiální verzi atentátu a nevěří, že by Oswald jednal sám.

Atentát 22. listopadu 1963

Když prezidentský speciál Air Force One přistál v Dallasu, Kennedy a jeho manželka Jacqueline byli přivítáni jasnou oblohou a nadšenými davy. Cílem jejich cesty bylo posílení politické podpory v Texasu před blížící se volební kampaní.

Při průjezdu městem se však ozvaly výstřely z budovy Texaského knižního velkoskladu. Policie brzy zadržela čtyřiadvacetiletého Lee Harveyho Oswalda, který měl podle vyšetřování střílet z šestého patra. O dva dny později byl však Oswald během převozu do vězení zastřelen nočním klubovým majitelem Jackem Rubym.

Vyšetřování, které vedla Warrenova komise ustavená prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, v roce 1964 dospělo k závěru, že Oswald jednal sám a neexistují důkazy o širším spiknutí. Tato verze však nikdy neukončila spekulace a konspirační teorie, které přetrvávají dodnes.

V 90. letech federální vláda nařídila, aby všechny dokumenty týkající se atentátu byly uchovány v jednom archivu pod správou Národního archivu a správy záznamů (NARA). Podle zákona měly být veškeré spisy zveřejněny nejpozději do roku 2017, pokud by prezident nestanovil výjimky.

Trump tehdy oznámil, že umožní zveřejnění všech zbývajících dokumentů, ale nakonec některé zadržel s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost. Dokumenty postupně uvolňovala i administrativa prezidenta Joea Bidena, avšak část z nich zůstává stále neveřejná.

Podle odhadů badatelů dosud nebylo zveřejněno přibližně 3 000 souborů nebo jejich částí. FBI navíc minulý měsíc uvedla, že nově objevila přibližně 2 400 záznamů vztahujících se k atentátu, které postupně předává Národnímu archivu k odtajnění.

Zveřejněno zůstává také přibližně 500 dokumentů, mezi nimiž jsou i daňové záznamy, na něž se nevztahoval zákonný požadavek na zveřejnění v roce 2017.

Co bylo z dokumentů zjištěno?

Dřívější odtajněné dokumenty pomohly osvětlit fungování zpravodajských služeb v době atentátu. Například některé depeše CIA popisují Oswaldovy návštěvy sovětského a kubánského velvyslanectví během jeho cesty do Mexico City několik týdnů před atentátem.

V jednom dokumentu je zaznamenán Oswaldův telefonát na sovětskou ambasádu, kde žádal o vízum pro vstup do Sovětského svazu. Navštívil také kubánskou ambasádu, kde se údajně zajímal o vízum, které by mu umožnilo vycestovat na Kubu a tam čekat na povolení ke vstupu do SSSR. Dne 3. října 1963, více než měsíc před atentátem, se Oswald vrátil do Spojených států přes texaský hraniční přechod.

Další dokument, datovaný den po atentátu, uvádí, že podle zachyceného telefonátu v Mexico City Oswald komunikoval se sovětským důstojníkem KGB při své návštěvě ambasády v září téhož roku.

Zveřejněné materiály tak nejen rozšiřují znalosti o atentátu samotném, ale poskytují i cenný vhled do doby studené války. Historici a badatelé nyní analyzují nově zpřístupněné spisy a hledají v nich další možné odpovědi na otázky, které i po šesti desetiletích zůstávají nevyřešené.

Témata:  USA,  John Fidgerald Kennedy