Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina dostala prostřednictvím MMF půjčku jedné miliardy kanadských dolarů

Ukrajina, Kyjev
Ukrajina, Kyjev
Foto: Pixabay

Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů (18,1 miliardy Kč). Jde o první finance z účtu, který na pomoc zemi napadené Ruskem zřídil Mezinárodní měnový fond (MMF). Na svém twitterovém účtu o tom dnes informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

"Jsem vděčný (kanadské vicepremiérce Chrystii Freelandové) za podporu a komplexní pomoc Ukrajině v boji proti agresorovi," napsal Šmyhal na twitteru. Odkazoval přitom na invazi Ruska, které Ukrajinu napadlo 24. února.

Výkonná rada MMF v dubnu schválila vytvoření nového účtu, který umožňuje bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční pomoci na Ukrajinu. Tamní vládě tak může směřovat finanční pomoc ve formě grantů a půjček.

Peníze už přislíbilo Německo a zájem projevily i další země, uvedl minulý týden mluvčí MMF Gerry Rice.

Příjmy ukrajinského rozpočtu pokrývají po ruské invazi méně než polovinu výdajů, uvedl v úterý předseda výboru ukrajinského parlamentu pro finance, daně a cla Danylo Hetmancev. "Musíme si půjčovat pět miliard dolarů (téměř 118 miliard Kč) měsíčně. Pokud je nedostaneme, budeme muset snížit výdaje," řekl Hetmancev.

Podle údajů ukrajinského ministerstva financí země od ledna do května obdržela od zahraničních partnerů 151,1 miliardy hřiven (přes pět miliard USD). Zmíněná suma nezahrnuje půjčku od Kanady.

Témata:  Ukrajina Mezinárodní měnový fond (MMF)

Související

Aktuálně se děje

12. března 2026 5:00

Počasí se o víkendu mírně ochladí

Nadcházející březnový víkend přinese do České republiky proměnlivé počasí s postupným ochlazováním, které se nejvýrazněji projeví v západní polovině území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.