Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina se opět pokusí evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů
Foto: Photo Ratynskiy Vyacheslav / UNIAN

Na Ukrajině dnes bude pokračovat snaha evakuovat civilisty skrze devět humanitárních koridorů, na kterých se dohodly ukrajinské úřady a ruská armáda. Podle serveru Ukrajinska pravda to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Podle agentury Reuters vicepremiérka však naznačila, že se nepodařilo dosáhnout dohody na vytvoření bezpečného koridoru přímo z centra Mariupolu.

Podle Vereščukové lidé, kteří chtějí obléhané přístavní město na jihovýchodě země opustit, najdou dopravu v nedalekém Berďansku. Pro evakuaci lidí z Mariupolu do Záporoží budou fungovat trasy z Berďansku a dalších dvou obcí v regionu, píše Ukrajinska pravda.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu uvedl, že v Mariupolu obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100.000 lidí. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské "ostřelování nebo záměrný teror".

Přesto se podle něj v úterý povedlo asi 7000 lidem z města uprchnout. Prezident zároveň obvinil ruské vojáky, že zajali humanitární konvoj nedaleko Mariupolu, konkrétně prý zadrželi ukrajinské záchranáře a řidiče autobusů.

Americká soukromá společnost Maxar Technologies mezitím zveřejnila nové satelitní snímky, které zachycují rozsah škod ve městě.

Ukrajinské úřady ráno oznámily, že ruské síly bombardovaly a zničily most u obklíčeného města Černihiv, který se používal k evakuaci civilistů a pro dodávky humanitární pomoci. Most vedl přes řeku Desnu a spojoval město s Kyjevem. Místní úřady už v úterý uvedly, že v Černihivu chybí voda, elektřina a situaci ve městě označily za humanitární katastrofu, podotkla agentura AP.

Oblastní gubernátor Vjačeslav Čaus později podle agentury Interfax-Ukrajina prohlásil, že zničení mostu dodávky humanitární pomoci do města nezhatí.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Témata:  Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

2. ledna 2026 17:11

Pavel Nečas si nestihl splnit své sny. Byl od nich jen krůček

Náhlý odchod oblíbeného herce Pavla Nečase, který zemřel na Silvestra ve věku pouhých 59 let, nezasáhl jen jeho blízké a fanoušky, ale způsobil i nemalé komplikace v divadelním a rozhlasovém světě. Herec, jehož srdce nečekaně selhalo, se totiž nacházel v mimořádně plodném období a stál jen krůček od realizace svých velkých profesních i osobních snů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

O co Trumpovi jde? Může to být ropa, pro Rusko by šlo o špatnou zprávu

Spojené státy dnes letecky udeřily na Venezuelu a podle slov prezidenta Donalda Trumpa zajaly a do USA deportovaly prezidenta jihoamerické země Nicoláse Madura i s chotí. Tím pádem se zdá být naplněn stěžejní deklarovaný motiv celého zásahu, jimž je odstavení Madura od moci. Dalším oficiálním důvodem je potření nelegálního vývozu narkotik z Venezuely. I k němu nyní může být cesta otevřená, měl-li na něm Madurův režim zásadní podíl. Právě trvalejší potlačení obchodu s narkotiky může být ale Spojeným státům vhodným zdůvodněním možné delší přítomnosti jejich sil v jihoamerické zemi. Díky níž nakonec získají pod svoji kontrolu částečně či zcela největší prověřené ropné zásoby na světě, 303 miliard barelů, které svojí velikostí předčí i zásoby saúdskoarabské.