Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina zahájila přípravy na uspořádání druhého mírového summitu

Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Foto: FDFA Communication

Ukrajinští představitelé zahájili přípravy na uspořádání druhého mírového summitu. Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta, to oznámil během online tiskového briefingu v úterý večer.

Jermak zdůraznil, že summit se uskuteční až poté, co účastnické státy připraví společný plán, což podle jeho odhadu potrvá několik měsíců. Dodal, že do té doby je potřeba udělat ještě hodně práce.

První summit zaměřený na obnovu Ukrajiny proběhl minulý víkend ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci více než 90 zemí. Ukrajině a jejím spojencům se však nepodařilo přesvědčit některé státy, aby podepsaly závěrečné prohlášení.

Na jednání ve Švýcarsku nebylo Rusko pozváno. Jermak uvedl, že na druhý summit by mohl být ruský zástupce pozván.

Švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis už v úterý uvedl, že další summit o Ukrajině, navazující na víkendové rozhovory ve Švýcarsku, by se mohl uskutečnit ještě před prezidentskými volbami v USA v listopadu. Uvedl to server France24.

Agentura Reuters v sobotu uvedla, že jedním z hlavních kandidátů na druhý summit je Saúdská Arábie, kterou ve Švýcarsku zastupoval ministr zahraničních věcí.

Dvoudenní mírový summit skončil v neděli závěrečným prohlášením, ve kterém 80 z 93 zúčastněných zemí odsoudilo ruskou válku na Ukrajině, která způsobuje "rozsáhlé lidské utrpení a ničení".

Státy podle agentury Ukrinform zdůraznily, že dosažení míru vyžaduje zapojení všech stran a jakákoliv mírová dohoda musí respektovat územní celistvost Ukrajiny.

Prohlášení se nezmiňuje o příštím summitu a není jasné, kde by se mohl konat. Švýcarská prezidentka Viola Amherdová vyjádřila ochotu hostit další setkání, pokud si to účastníci přejí.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba už před zveřejněním prohlášení řekl přítomným novinářům, že text pokládá za vyvážený. "Všechny naše zásadní pozice, na kterých Ukrajina trvala, byly zohledněny," konstatoval podle agentury Reuters. 

Kuleba naznačil, že Rusko by mohlo být zapojeno do příštího summitu, avšak zároveň odmítl požadavek ruského prezidenta Vladimira Putina, který je ochoten jednat o míru jen za předpokladu, že se Kyjev vzdá čtyř okupovaných oblastí a upustí od snahy vstoupit do NATO.

"Chápeme, že přijde čas, kdy bude třeba jednat s Ruskem. Ale naše pozice je celkem jasná: Nedovolíme Rusku, aby mluvilo jazykem ultimát, jako to dělá teď," dodal ministr. 

Summit se konal v turistickém středisku Bürgenstock v kantonu Nidwalden nedaleko Luzernu ve dnech 15. a 16. června. Podle švýcarské vlády bylo cílem summitu stanovit definici plánu, jak zapojit Kyjev i Moskvu do budoucího mírového procesu. Řešila se například potřeba jaderné a potravinové bezpečnosti, svoboda plavby či humanitární otázky.

Rusko zahájilo v únoru 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu, což vyvolalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Před švýcarským summitem zveřejnilo své požadavky na ukončení války, mezi něž patřilo stažení Ukrajiny z Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které částečně okupuje, a vzdání se snah o vstup do NATO. Kyjev tyto podmínky odmítl.

Témata:  válka na Ukrajině Ukrajina Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 12:04

Otázkou není jestli, ale kdy. Ruská invaze do Pobaltí se blíží, váhat zřejmě nebude ani Trump

Ruská invaze do Pobaltí už nepředstavuje hypotetickou hrozbu, ale stále pravděpodobnější scénář. Vše nasvědčuje tomu, že Moskva, posilující armádu, upevňující alianci s Běloruskem a testující jednotu NATO, se připravuje na nový střet, který bude ideologicky ospravedlněn doktrínou tzv. „ruského světa“. Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, symboly odtržení od komunistického impéria, jsou v očích Kremlu nejen ztraceným územím, ale i nástrojem k rozvrácení Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.