Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajinská armáda sestřelila podle Kyjeva od září 540 dronů a 500 řízených střel

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda
Foto: mil.gov.ua

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila od loňského září přes 540 útočných dronů íránské výroby a na 500 ruských řízených střel. Informovalo o tom dnes tiskové středisko ukrajinských ozbrojených sil na platformě telegram. V září ruské invazní jednotky, které na Ukrajinu útočí od loňského února, zahájily údery pomocí bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze.

Ukrajinská armáda rovněž uvedla, že v prvních dvou hodinách roku 2023 sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany 84 útočících dronů, což bylo podle ní 100 procent strojů, které v tu chvíli Rusko na Ukrajinu vyslalo. Takového výsledku podle tiskového střediska ukrajinské letectvo dosáhlo vůbec poprvé.

Zástupce ukrajinských vzdušných sil se mezitím vyjádřil k článku amerického listu The New York Times (NYT), podle něhož rakety používané k sestřelování dronů jsou výrazně dražší než samotné bezpilotní letouny, což vyvolává otázku, jak dlouho může Ukrajina v tomto úsilí vytrvat.

Šéf ukrajinské poradenské společnosti Molfar Arťom Starosjek podle NYT odhaduje, že použití rakety k sestřelení dronu přijde až sedmkrát dráž, než samotný bezpilotní letoun. Konkrétně: íránský dron může stát kolem 20.000 dolarů (přes 452.000 korun), zatímco náklady na odpálení jedné z raket typu země-vzduch, které používají Ukrajinci, se mohou pohybovat od 140.000 dolarů (přes 3,1 milionu korun) za protiletadlové střely ze sovětských dob S-300 až po 500.000 dolarů (11,3 milionu korun) v případě amerického systému protivzdušné obrany NASAMS, píše list.

"Ovšem, že střely, které se používají - NASAMS, IRIS-T, jsou drahé... Budeme je využívat, budeme vysílat na nebe stíhačky, abychom sestřelili šáhedy? Je to drahé, ale budeme. Mluvíme o životě, o záchraně kritické infrastruktury," řekl podle ruskojazyčného webu stanice BBC mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat ve vysílání ukrajinské televize. Srovnávání nákladů na rakety a drony označil za nekorektní, jelikož útok bezpilotního letounu s až 40 kilogramy trhaviny může způsobit obrovské škody a zabíjet lidi.

Na stejné souvislosti upozornil rovněž Starosjek, podle něhož sestřelení dronu vyjde mnohem levněji, než oprava poškozené nebo zničené elektrárny. A dalším faktorem jsou lidské životy.

Ruské úřady na Krymu hlásí sestřelení dvou dronů

 Ruská protivzdušná obrana sestřelila v blízkosti vojenského letiště Belbek na poloostrově Krym dva drony, uvedl gubernátor Ruskem obsazeného Sevastopolu Michail Razvožajev. O sestřelení dronů nad Krymem, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, a u pobřeží tohoto ukrajinského poloostrova Razvožajev v minulosti informoval už několikrát, naposledy v pondělí večer.

"Ráno protivzdušná obrana sestřelila dva drony nad mořem v okolí Belbeku. Všechny služby fungují normálně," napsal Razvožajev na sociální síti Telegram. O dva dny dříve na stejné síti informoval o sestřelení dvou dronů nad mořem, aniž by více přiblížil lokaci.

Původně vojenské letiště Belbek se v minulosti používalo i pro civilní lety. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ho využívají pouze ruské vzdušné a kosmické síly.

Gubernátorův úřad informoval o odvrácení útoků bezpilotních letounů na Krymu také například v prosinci. Rusko útoky připisuje Ukrajině, ta se k nim ale oficiálně nehlásí. Zřejmě největší podobný útok se odehrál na Krymu na konci října. Ukrajinské síly tehdy podle Moskvy podnikly útok na ruskou Černomořskou flotilu, přičemž ruské ministerstvo obrany přiznalo lehké poškození jedné minolovky. Snímky na sociálních sítích nicméně ukazovaly, jak neznámý počet dálkově ovládaných hladinových plavidel zasáhl nejméně jednu fregatu třídy Admiral Grigorovič.

Zprávy o sestřelení bezpilotních letounů přicházejí také z Ruska. Největší pozornost zatím budí dronové útoky na leteckou základnu u ruského Engelsu, který leží asi 500 kilometrů od ukrajinských hranic.

Témata:  Armáda Ukrajina Ruská armáda válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

11. června 2026 21:35

V jeho stopách nepůjde. Jakou kariéru si vybral vnuk Karla Gotta?

Kdyby dnes stále žil Karel Gott, byl by nepochybně hrdým otcem i dědečkem. Radost by mu dělala nejen dcera Charlotte, která zahájila sólovou kariéru, ale také nejstarší vnouče. Co se povedlo šestnáctiletému Vojtovi? 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.