UNESCO vyzývá Izrael, aby neprováděl útoky na školy v Pásmu Gazy

V oblasti pásma Gazy bylo od 7. října zasaženo více než 200 škol izraelskými útoky, což tvoří více než 40 procent všech škol v této oblasti, jak informovala organizace UNESCO. V Gaze studuje 625 000 žáků a pracuje více než 22 500 učitelů.

Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro okupovaná palestinská území Richard Peeperkorn ve svém pátečním prohlášení v Jeruzalémě varoval před katastrofálním stavem humanitární situace v pásmu Gazy.

Zdůraznil, že 23 z 35 tamních nemocnic nadále alespoň částečně funguje, ale lékaři v některých nemocnicích jsou nuceni operovat na podlaze. Dvě třetiny ze 72 menších zdravotnických zařízení jsou zavřeny.

Kromě toho kritizoval zpochybňování počtu civilních obětí konfliktu v pásmu Gazy, jak ho prezentuje tamní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou militantního hnutí Hamás. WHO podle Peeperkorna nemá důvod pochybovat o uváděných údajích.

Spojené státy mají pochybnosti o počtu obětí izraelských útoků v palestinském pásmu Gazy, které zveřejňuje tamní vládnoucí hnutí Hamás. Ve Washingtonu to prohlásil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby a v podobném duchu se vyjádřil i prezident Joe Biden. Hamás ve čtvrtek zveřejnil seznam přibližně 7000 obětí.

Kirby v odpovědi na otázku novinářů nezpochybnil, že počet obětí bojů v pásmu Gazy, včetně civilních, každý den stoupá, upozornil však, že na bilance zveřejňované Hamásem nebo jeho "ministerstvem zdravotnictví" nelze spoléhat.

Hamás ve čtvrtek informoval, že od začátku operací izraelské armády, které jsou odvetou za vpád palestinských komand a raketové ostřelování území Izraele, přišlo o život 7028 Palestinců. Tuto bilanci nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Hamás ve čtvrtek zveřejnil seznam přibližně 7000 jmen lidí z pásma Gazy, o nichž tvrdí, že byli zabiti při izraelských útocích. Seznam byl zveřejněn den poté, co prezident USA řekl, že "nedůvěřuje" údajům o počtu obětí bojů.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Témata:  Izrael,  Izraelská armáda,  OSN (Organizace spojených národů)