"Ještě než válka na Ukrajině začala ohrožovat celosvětovou potravinovou bezpečnost, měly konflikty, klimatické změny a covid-19 zničující dopad na schopnost rodin uživit své děti," uvedla šéfka UNICEF Catherine Russellová.

Mezi nejzasaženější země patří Afghánistán, kde se loni k moci vrátilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Těžká podvýživa tam podle Dětského fondu OSN v letošním roce zasáhne asi 1,1 milionu dětí, což je téměř dvakrát tolik než v roce 2018. Velmi složitá je také situace v Africkém rohu, kde se počet dětí trpících akutním nedostatkem jídla může zvýšit z 1,7 milionu až na dva miliony.

Zpráva UNICEF také upozorňuje, že i v některých relativně stabilních zemích, jako je například Uganda, se počet těžce podvyživených dětí od roku 2016 zvýšil o 40 procent i více. Právě v Africe za to často mohou dlouhá období sucha a také nedostatečný přístup k pitné vodě.

UNICEF také státy světa vyzval k větší finanční podpoře v boji proti dětské podvýživě. Zatím na něj jde 0,2 procenta celkové humanitární pomoci.