Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Urážky, kritika, obviňování. COP29 se změnil v one man show Alijeva

COP29
COP29
Foto: COP29.az

Ázerbájdžán, hostitel letošní globální klimatické konference COP29, přitahuje pozornost neobvyklým chováním svého prezidenta Ilhama Alijeva. Místo snahy o hledání konsensu mezi téměř 200 zeměmi zahájil Alijev summit ostrou kritikou západních zemí a slovy o „pokrytectví“. 

O dva dny později obvinil Francii a Nizozemsko z „represe“ a pokračující koloniální nadvlády, což vyústilo v diplomatickou roztržku, kdy francouzská ministryně pro ekologickou tranzici Agnès Pannier-Runacherová zrušila svou účast.

Tyto přímé útoky jsou v třicetileté historii klimatických jednání OSN neobvyklé a vyvolaly otázky ohledně skutečného závazku Ázerbájdžánu k plnění role hostitelské země, napsal server Politico.

Evropský šéf zahraniční politiky Josep Borrell označil Alijevovy výroky za „nepřijatelné“ a varoval, že by mohly podkopat klíčové klimatické cíle konference i důvěryhodnost ázerbájdžánského předsednictví.

Alijevovy poznámky na středečním setkání lídrů ostrovních států zahrnovaly obvinění Francie a Nizozemska z „brutálního potlačování hlasů“ jejich zámořských území, jako jsou Mayotte a Curaçao.

Tyto komentáře získaly významný potlesk od zástupců malých ostrovních států, kteří ocenili, že Alijev upozornil na otázky sebeurčení, jež jsou pro ně klíčové. Nicméně zástupci Francie a Nizozemska jeho výroky ostře odmítli a označili je za zneužití klimatického summitu pro osobní politickou agendu.

Ázerbájdžán měl na přípravu COP29 méně než rok, což je výrazně méně než obvyklé dva roky. Zpoždění vzniklo kvůli geopolitickému napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, které ovlivnilo výběr hostitelské země.

Několik diplomatů vyjádřilo obavy o schopnost ázerbájdžánského předsednictví vést tak rozsáhlá jednání. I když ázerbájdžánští vyjednavači projevili odhodlání, otázkou zůstává, zda mají dostatečnou politickou podporu své vlády.

Hlavním úkolem letošního summitu je dosažení dohody o novém cíli dlouhodobého financování klimatických opatření, který má nahradit současný závazek 100 miliard dolarů ročně.

Rozvojové země požadují výrazné navýšení financí, aby pokryly své potřeby, které odhadují na biliony dolarů. Vyspělé státy naopak trvají na tom, že jakékoliv zvýšení financí je možné jen tehdy, pokud přispějí i bohaté rozvíjející se ekonomiky, jako je Čína nebo státy Perského zálivu.

Poslední návrh textu jednání má přes 30 stránek, což podle diplomatů naznačuje komplikovaná jednání. Evropský šéf delegace Jake Werksman na tiskové konferenci uvedl, že je EU „velmi znepokojena“ stavem vyjednávání.

Přestože Alijevovy výroky vyvolaly diplomatické napětí, zástupci EU a další diplomaté zdůraznili, že COP29 musí zůstat místem pro svobodná jednání o klimatických opatřeních. Ázerbájdžánské předsednictví je podle nich povinno zajistit inkluzivní proces a podpořit plnou účast všech stran, což je nezbytné pro dosažení dohody.

Celkově panuje mezi diplomaty nejistota ohledně schopnosti Ázerbájdžánu úspěšně završit summit. Vzhledem k napjatým mezinárodním vztahům a rozděleným prioritám zůstává otázkou, zda bude COP29 schopen splnit své ambiciózní cíle.

Témata:  klimatická konference (COP29) Ilham Alijev

Související

Aktuálně se děje

14. listopadu 2024 21:48

Z budování vlády se stala obrovská bezpečnostní operace. Mar-a-Lago je terčem Číny a Íránu

Federální agentury chránící nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa zažívají krušné chvíle. Zatímco si budoucí šéf Bílého domu buduje vládní administrativu, po pozemcích jeho floridské rezidence Mar-a-Lago se pohybuje velké množství neprověřených lidí. Nepomáhá ani fakt, že se rezidence nachází poblíž vody, kterou aktuálně musí mít pod kontrolou Pobřežní stráž USA. V ohrožení jsou dále mobilní telefony spolupracovníků zvoleného prezidenta – na čemž se aktivně podílí Čína.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy