Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA hodí Evropu přes palubu? Je na čase postavit se na vlastní nohy

USA
USA
Foto: Pixabay

Polsko-americká historička, novinářka a nositelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová varuje Evropu, že se v budoucnu už nemůže plně spoléhat na podporu Spojených států. Na Frankfurtském knižním veletrhu vysvětlila, že Evropa by měla zaujmout samostatnější postoj ve světě, kde se sílí vliv autoritářských režimů. 

"Pokud chce Evropa zůstat liberálně-demokratickou baštou, musí se připravit, že to zvládne bez USA," prohlásila Applebaumová. Její varování přichází v kontextu změn v americké politice, kde podle ní hrozí, že budoucí vedení Spojených států už nebude tak ochotné podporovat demokratické hodnoty v Evropě, jako tomu bylo v minulosti.

Applebaumová zdůrazňuje, že Evropa musí být připravena na to, že Spojené státy nebudou zárukou stability, ať už americké prezidentské volby v roce 2024 vyhraje Kamala Harrisová, současná viceprezidentka, nebo bývalý prezident Donald Trump. Zvláště o návratu Trumpa k moci má vážné pochybnosti.

"Jsem si docela jistá, že Trump v případě zvolení nebude vůdcem velké demokratické koalice, která by potlačila autokracii," vysvětlila Applebaumová. Ačkoliv podle ní Trump nemá přímé autokratické ambice, sympatizuje s neliberálními vůdci po celém světě a jeho zájmy jsou spíše osobní. "Donald Trump je především politikem sám pro sebe. Zajímá ho vlastní moc a vlastní peníze," dodala.

Applebaumová apeluje na evropské lídry, aby vytvořili "alternativní plán" na obranu evropských demokratických hodnot. Evropa by podle ní měla posílit svou schopnost sebeobrany a zároveň si být vědoma nutnosti jednat bez podpory Washingtonu. Tato nezávislost je klíčová, pokud si chce Evropa uchovat svou roli jako hlavní hráč ve světovém liberálně-demokratickém systému.

Historické příklady ukazují, že právě v dobách krize se může politická rovnováha rychle změnit. To, co bylo po desetiletí považováno za jistotu – tedy americká vojenská a politická přítomnost v Evropě – může být v budoucnosti zpochybněno. Applebaumová připomněla, že Evropa by neměla čekat, až se problémy dostanou na povrch, ale měla by se připravovat na nečekané změny.

Applebaumová je známá nejen jako historička, ale také jako autorka, která se zabývá tématy, jako jsou totalitní režimy, autokracie a ohrožení demokracie. Její práce se zaměřuje na analýzu historických událostí a jejich vlivu na současnou politiku. Světový ohlas získala její kniha "Gulag: Dějiny" z roku 2003, za kterou obdržela prestižní Pulitzerovu cenu.

Dalšími významnými díly jsou "Železná opona – Podrobení Východní Evropy" (2012), "Červený hladomor" (2017) a "Soumrak demokracie" (2021). Její nejnovější kniha "Autocracy Inc." (2024) se zabývá růstem autokracie po celém světě a analyzuje, jak autoritářští vůdci spojují síly a ovlivňují globální politiku.

Applebaumová si ve Frankfurtu převezme Mírovou cenu Německého knižního obchodu za rok 2024, což je prestižní ocenění udělované osobnostem, které se významně zasloužily o mír a porozumění mezi národy. Toto ocenění je dalším potvrzením významu její práce a jejího vlivu na současnou politickou debatu.

Applebaumová, která má americké i polské občanství, je vdaná za polského politika Radoslawa Sikorského, současného ministra zahraničních věcí. Jako novinářka i autorka zůstává jedním z nejvýznamnějších hlasů ve světové debatě o ochraně demokracie a jejím budoucím směřování. 

Témata:  EU USA

Související

Aktuálně se děje

10. prosince 2024 11:29

Rusové zjistili, že už nepotřebují věznice. Vězně poslali bojovat na Ukrajinu

Plán na vybudování „super věznice“ poblíž města Ulan-Ude na Dálném východě Ruska byl zrušen. Tento krok oznámil během tiskové konference gubernátor Burjatska Alexej Cyděnov, který uvedl, že důvodem je nedostatek financí a fakt, že „z pochopitelných důvodů jsou věznice nyní většinou prázdné“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Evropa po pádu syrského režimu od základu mění migrační politiku

Rakousko oznámilo plány na deportaci syrských migrantů po pádu režimu Bašára Asada, který byl svržen povstaleckými silami po 13 letech občanské války. K tomuto kroku se připojily i další evropské země, jako Belgie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko a Spojené království, které dočasně pozastavily zpracování žádostí o azyl syrských občanů.