USA při tajné operaci CIA zabily lídra Al-Káidy Ajmána Zavahrího

Zavahrí se stal novým šéfem Al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Biden v projevu z Bílého domu řekl, že Zavahrí měl na svědomí vraždy Američanů. "Nyní bylo spravedlnosti učiněno zadost. A tento teroristický vůdce již není. Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha," řekl americký prezident, který se nyní zotavuje z nemoci covid-19. "Dnes večer dáváme znovu jasně najevo, že bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, bez ohledu na to, kde se skrýváte, pokud jste hrozbou pro náš lid, Spojené státy vás najdou a odstraní," poznamenal.

Zpravodajská komunita podle Bidena po Zavahrím neúnavně pátrala za vlád minulých tří amerických prezidentů, až jej vypátrala dříve tento rok poté, co se přestěhoval do centra Kábulu, aby mohl být s rodinou.

Mise byla podle Bidena pečlivě naplánována, aby se při ní minimalizovalo riziko, že budou zraněni civilisté. Prezident úder schválil minulý týden, jakmile byl informován, že nastaly optimální podmínky. Při nedělní operaci podle Bidena nezahynul nikdo ze Zavahrího rodiny a nedošlo k žádným civilním obětem.

Agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že Zavahrí zemřel po americkém úderu z dronu v Kábulu v neděli v 06:18 místního času (03:48 SELČ). Zpravodajský web televize CNN s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy píše, že se terorista v době smrti nacházel na balkóně, kam na něj byly z dronu odpáleny dvě střely Hellfire.

Egypťan Zavahrí, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 25 milionů dolarů, pomohl koordinovat útoky z 11. září 2001. Vražedná akce Al-Káidy v čele s bin Ládinem si v USA vyžádala smrt téměř 3000 lidí. Zabití jednoho z nejhledanějších teroristů má podle Bidena být i "dalším zadostiučiněním" pro rodiny obětí útoků z 11. září. Biden uvedl, že Zavahrí byl rovněž strůjcem dalších útoků nebo v nich sehrál klíčovou roli, a to včetně atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.

Bidenovo oznámení o úspěšné operaci uvítali zákonodárci z řad demokratů i republikánů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová na twitteru mimo jiné napsala, že se svět díky odstranění tohoto teroristy stál bezpečnějším místem.

Likvidaci teroristy uvítalo také ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie. "Zavahrí plánoval teroristické operace, při kterých zahynuly tisíce nevinných lidí, včetně Saúdů," uvedlo.

Zavahrího smrt podle agentury Reuters vyvolává otázky ohledně toho, zda Tálibán po loňském odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu poskytl lídrovi Al-Káidy útočiště. Podle nejmenovaného zdroje agentury představitelé Tálibánu o přítomnosti teroristy v Kábulu věděli. Mluvčí vlády Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid před Bidenovým oznámením potvrdil, že došlo k leteckému úderu a silně jej odsoudil s tím, že porušuje "mezinárodní zásady". Američtí představitelé však uvedli, že operace byla právně podložená, informoval web BBC.

Útok měl podle webu Al-Džazíra za cíl obytný dům v kábulské diplomatické čtvrti Šerpur, kde nyní žije mnoho vůdců Tálibánu, uvedl v prohlášení hlavní mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. Agentura AP napsala, že podle vysoce postaveného představitele zpravodajských služeb patřil dům významnému poradci Sirádžuddína Hakkáního, který ve vládě Tálibánu vede ministerstvo vnitra. Šerpur je hustě obydlená oblast Kábulu, kde za předchozí vlády žili armádní velitelé, guvernéři a ministři. Dům se nachází poblíž obchodů s potravinami, bank a hlavní ulice, nejedná se tedy o žádné skryté místo, uvedla Al-Džazíra. Zavahrího přítomnost v Kábulu tak zprvu vyvolala otázky ohledně toho, zda představitelé Tálibánu o přítomnosti tohoto teroristy v Kábulu věděli.

"Takové akce jsou jen zopakováním neúspěšných zkušeností z posledních 20 let a jsou v rozporu se zájmy USA, Afghánistánu a celého regionu," uvedl Mudžáhid. Washington a Tálibán podepsaly v roce 2020 dohodu, podle které se ze země stáhnou zahraniční vojska pod vedením USA výměnou za záruku, že Tálibán nedovolí skupinám, jako je Al-Káida a Islámský stát, působit na afghánském území.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken později prohlásil, že tím, že Tálibán umožnil vůdci Al-Káidy se ukrýt v Afghánistánu, zradil nejen afghánský lid, ale i vlastní deklarovanou snahu, aby byl uznán ze strany mezinárodního společenství. Podle Spojených států tímto Tálibán navíc porušil dohodu z Dauhá.

Plánování operace podle AP začalo před šesti měsíci, ale zintenzivnilo se v posledních dvou měsících. V projevu 31. srpna 2021 poté, co poslední američtí vojáci opustili Afghánistán, Biden uvedl, že Spojené státy nepoleví v boji proti terorismu v Afghánistánu ani jinde. "Budeme pokračovat v boji proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích," řekl šéf Bílého domu. "Jen k tomu nepotřebujeme vést pozemní válku," dodal.

Analytici: Al-Káida je decentralizovaná, smrt Zavahrího ji nejspíš moc neovlivní

Operace proti lídrovi Al-Káidy Ajmánovi Zavahrímu představuje nemalé vítězství pro americkou vládu, pravděpodobně však příliš nezmění fungování teroristické sítě, která je čím dál více decentralizovaná. Takové ohlasy zaznívají od analytiků a médií ve Spojených státech poté, co Američané za použití dronu Zavahrího zabili v jeho skrýši v Kábulu. Komentátoři zároveň zdůrazňují možné vazby afghánské vlády hnutí Tálibán na Al-Káidu, které americká operace nastínila.

"Zavahrí byl ideologickým lídrem moderního globálního džihádu. Jeho likvidace je obrovským úspěchem pro (Ústřední zpravodajskou službu) CIA," řekl někdejší pracovník rozvědky Bruce Riedel, který se podílel na politice USA vůči Afghánistánu za vlády exprezidenta Baracka Obamy.

Další analýzy hovoří o vítězství pro celou vládu současného šéfa Bílého domu Joea Bidena. "Smrt Zavahrího je důležitým momentem pro Bidena a jeho rozviklané prezidentství. Mohla by pomoci potlačit bolestné vzpomínky na chaotický americký odchod z Afghánistánu," píše ve svém článku televize CNN. Připomíná Bidenův slib z loňského roku, že Washington po stažení svých vojáků nedopustí, aby se z asijské země znovu stalo útočiště teroristů.

Pokud jde o důsledky pro Al-Káidu, experti na boj proti terorismu podle deníku The New York Times (NYT) mají za to, že Zavahrího smrt nebude mít na její "každodenní" chod velký vliv. "Zavahrí byl pro Al-Káidu mnohem důležitější strategicky než takticky," řekl analytik Colin Clarke z bezpečnostní poradenské agentury Soufan Group. Zabitý lídr teroristické sítě podle něj stále vydával "strategické pokyny" jednotlivým buňkám, ty však jsou s přibývajícím časem stále více autonomní a věnují se regionálním a lokálním událostem spíše než těm globálním.

O sílící decentralizaci Al-Káidy píše také Charles Lister z washingtonského výzkumného ústavu Middle East Institute. "Ať už bude jako Zavahrího nástupce nakonec vybrán kdokoli, budoucnost Al-Káidy je už do velké míry předurčená," uvedl s odkazem na ústup "globálně orientovaných" džihádistických operací. Pokud by pod novým vůdcem regionální odnože Al-Káidy uplatňovaly ještě větší nezávislost než doposud, mohlo by to podle Listera představovat "umíráček" teroristické sítě.

Organizace, kterou nechvalně proslavily útoky z 11. září 2011, aktuálně není považovaná za zásadní hrozbu pro Spojené státy nebo další západní země. Velká část jejího původního vedení je buďto po smrti nebo v zajetí a zpráva OSN z minulého měsíce hovořila o absenci "externích operačních schopností", napsal list The Washington Post. Bývalý šéf CIA Leon Panetta v reakci na zabití Zavahrího řekl CNN, že Al-Káida už nemá takové vedení, aby mohla ohrožovat USA nebo jejich spojence.

Obavy ovšem vyvolávají informace o tom, že o Zavahrího pobytu v Kábulu věděli lidé napojení na tam vládnoucí hnutí Tálibán. "Znepokojivá zpráva je ta, že Al-Káida se dál usazuje a roste pod opatrovnictvím Tálibánu," citoval list NYT oborníka Asfandyara Mira, který působí v ústavu United States Institute of Peace.

Lister uvádí, že podle Američanů měl Zavahrí základnu na východě Afghánistánu zhruba od konce roku 2019. V Kábulu pak zřejmě pobýval několik posledních měsíců, přičemž o tom věděli vysoce postavení členové Tálibánu, řekli médiím zástupci Bidenovy administrativy. "Skutečnost, že Zavahrí se cítil bezpečně při pohybu v Afghánistánu, odkud lídři Al-Káidy před 21 lety spustili útoky z 11. září, vypovídá poměrně jasně o tom, jak málo Spojené státy zemi změnily po dvou desetiletích války," komentoval zjištění reportér NYT David Sanger.

Témata:  Ajmán Zavahrí,  Al-Káida