Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ústavní soud možná Fremr neposílí. Zvažuje, že se místa vzdá

Ústavní soud, ilustrační fotografie.
Ústavní soud, ilustrační fotografie.
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr ve čtvrtečním vydání pořadu Interview ČT24 řekl, že uvítal odklad rozhodnutí o jeho jmenování do funkce. Podle svých slov momentálně uvažuje o tom, že se místa vzdá. Obává se však toho, že to bude vnímáno jako doznání.

Fremr dnes řekl, že ambice stát se ústavním soudcem už není prioritou. V první řadě se chce vypořádat s obviněními, která v posledních dnech zaznívají. Zároveň připustil možnost rezignovat na členství v Ústavním soudu už nyní.

"Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá ta obvinění jsou opravdu ošklivá," svěřil se. V tomto ohledu jej potěšilo, že prezident Petr Pavel jmenování odložil s tím, že chce znát další informace.

Někdejší místopředseda Mezinárodního trestního soudu naznačil, že by se funkce mohl vzdát i v případě jmenování. "I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS," vysvětlil a zdůraznil, že jeho odbornost není nijak zpochybňována.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který se aktuálně zabývá působením soudce v justici za minulého režimu, dnes informoval, že Fremr odsoudil za emigraci v letech 1983 až 1985 celkem 172 lidí ve 124 případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si ústav vyžádal z Archivu hlavního města Prahy. Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný.

Pavel ve středu na sociální síti X uvedl, že vystavění silného a nezávislého Ústavního soudu považuje za jednu ze svých nejdůležitějších povinností. Zdůraznil, že každého kandidáta vybírá po předchozí pečlivé úvaze a prostudování všech dostupných informací. "To platí i u Roberta Fremra," poznamenal.

Prezident napsal, že požádal o poskytnutí relevantních informací a zdrojů a Archiv hlavního města Prahy o seznam rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které se týkají Fremrových případů. "Nemám v úmyslu jakékoliv rozhodnutí přezkoumávat, ale nechci ignorovat upozornění na nové, dosud neposouzené informace. Až se s nimi seznámím, bez odkladů zveřejním své rozhodnutí," dodal.

Horní parlamentní komora před týdnem vyslovila souhlas se jmenováním trojice kandidátů na ústavní soudce. Kromě Fremra podpořili zákonodárci i jmenování obou dam. Konkrétně šlo o místopředsedkyni Městského soudu v Praze Veroniku Křesťanovou a profesorku z katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Kateřinu Ronovskou.

Témata:  Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.