Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ustupování agresora nezastaví, řekl Lipavský na adresu Ruska v německém deníku

Jan Lipavský
Jan Lipavský
Foto: Facebook Jan Lipavský

Politika appeasementu, tedy ustupování, žádného agresora nezastaví, což Česká republika díky svým historickým zkušenostem dobře ví. V dnešním příspěvku v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to napsal český ministr zahraničí Jan Lipavský.

V článku uvádí, že Ukrajina čelící ruské invazi nebojuje jen za svou budoucnost, ale také za svobodu demokratických zemí. Lipavský zdůraznil, že Ukrajinci potřebují pocítit jasnou podporu, kterou by mohl být i status kandidáta členství v Evropské unii..

"Datum 24. února značí nejen začátek ruské invaze na Ukrajinu, ale i začátek nové historické éry," napsal Lipavský s tím, že v našem sousedství se dějí hrůzy, které si nikdo v dnešní Evropě již nedokázal představit. "Jejich hybatelem je Rusko, které nechce jen upřít Ukrajině právo na svobodnou existenci, ale touží zároveň obnovit sféry svého vlivu na úkor mezinárodního práva a bezpečnostního uspořádání," uvedl.

"Ruská válka je válkou proti principům, které tvoří jádro našeho společenství. Stateční Ukrajinci proto nebrání jen svou vlast, ale i vlasti a hodnoty nás všech," uvedl ministr s tím, že právě proto je třeba Ukrajině poskytnout veškerou pomoc.

Lipavský připomněl, že Česko je v této věci mimořádně aktivní a že vedle humanitárních a zbrojních dodávek ukrajinské armádě přijalo mnoho ukrajinských běženců. Podle dnes zveřejněných dat ministerstva vnitra byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 324 tisícům lidí z Ukrajiny, v úterý jich přibylo 2035. Cizinecké policii se dosud přihlásilo 217 tisíc osob, 3071 jen za včerejší den. 

Lipavský rovněž zmiňuje, že Česko podporuje nejtvrdší protiruské sankce, což nevychází z rusofobie, ale z historických zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 západní mocnosti přinutily tehdejší Československo předat své pohraničí s německou populací nacistickému Německu a v roce 1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem zhatila Československu na dalších dvacet let cestu k demokracii.

"Tato historická lekce napovídá, že agresorovi se neustupuje a appeasement mír nepřináší," zdůraznil Lipavský. Upozornil také, že zoufalé a opuštěné země mohou učinit zoufalá rozhodnutí a že Československo se po mnichovském traumatu obrátilo na Východ. "To nás uvrhlo na čtyři desetiletí do náručí komunistické diktatury," uvedl. Ukrajinci proto podle něj potřebují jasně pocítit, že jsou v Evropě vítaní. "Udělení statusu kandidátské země pro vstup do EU může tento pocit mimořádně posílit," míní.

Lipavský se v textu obrací i na Německo, u kterého jako inspirativní oceňuje to, jak se dokázalo vyrovnat s vlastním historickým selháním. Uvedl, že neblahou roli v evropských dějinách, kterou tehdy éra nacistického vůdce Adolfa Hitlera představovala, nyní zastává Rusko.

"Německo ušlo od konce války neuvěřitelnou cestu, stalo se silnou demokracií, hospodářskou mocností a motorem evropské mírové spolupráce," napsal Lipavský. Zároveň poznamenal, že Německo sice od počátku ruské invaze dokázalo změnit své zažité postupy politického myšlení a přijmout řadu odvážných rozhodnutí, stále ale váhá postavit se rozhodně do vedení.

"Ruské chování je ale pro nás všechny zásadním ohrožením," uvedl šéf české diplomacie, podle kterého se mimořádná rozhodnutí dělají snáze ve spolupráci se spolehlivými partnery. "Češi jsou připraveni být pro Němce právě takovým partnerem. A zároveň spoléhají na Německo, že se v této zásadní chvíli opět stane motorem Evropy," dodal.

Témata:  Rusko Jan Lipavský

Související

Aktuálně se děje

9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.