Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Belgii a Rakousku demonstrují desetitisíce lidí proti opatřením

V Bruselu proti covidovým pasům protestovalo 35.000 lidí, policie zasáhla
V Bruselu proti covidovým pasům protestovalo 35.000 lidí, policie zasáhla
Foto: Profimedia

Stále přísnější protiepidemická opatření v mnoha evropských zemích přivedla o víkendu do ulic desetitisíce lidí, kteří s restrikcemi nesouhlasí. V pátek dění předznamenaly násilné střety mezi demonstranty a policií v nizozemském Rotterdamu, kde se část města změnila v bitevní pole. Ve Vídni po oznámení vlády o celostátní uzávěře a povinném očkování v sobotu dorazilo do centra na 40.000 lidí. V Bruselu dnes protestovalo 35.000 lidí proti covidovým pasům a policie tam zasáhla slzným plynem i vodními děly.

Nepokoje v Rotterdamu, kde policie v obavě o vlastní bezpečnost začala střílet do davu a zasáhla tři lidi, označil starosta města Ahmed Aboutaleb za "orgie násilí". Demonstranti v centru města zapalovali ohně a házeli na policisty kamení a dělobuchy. Bezpečnostním složkám se podařilo obnovit pořádek až v noci na sobotu, i s použitím vodního děla, zatčeno bylo pět desítek lidí.

Kvůli násilnostem v Rotterdamu organizátoři zrušili plánovanou sobotní demonstraci v Amsterodamu. I přesto se nakonec sešlo několik stovek lidí, jejich protest byl klidný. V noci na dnešek ale nizozemská policie zatkla 28 lidí na několika dalších demonstracích proti koronavirovým restrikcím. Situace byla nejvypjatější v Haagu, kde utrpělo zranění pět policistů, jeden z nich vážná. Bezpečnostní složky zasahovaly také proti menším shromážděním ve městě Urk a ve dvou městech v jižní provincii Limburg.

Ve Vídni svolala protest pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která postup vlády proti pandemii dlouhodobě kritizuje. Úřady původně počítaly s tím, že se do protestu zapojí asi 15.000 lidí, nakonec jich bylo bezmála 40.000. Bylo mezi nimi i množství pravicových extremistů, příznivců nově založené strany skeptiků vůči očkování MFG (Lidé, Svoboda, Základní práva) či xenofobního Identitárního hnutí Rakouska (IBÖ).

Protest ve Vídni probíhal až na výjimky klidně, policie zatkla desítku lidí. Ministr vnitra Karl Nehammer ostře kritizoval, že mnoho demonstrantů použilo na transparentech a na oblečení symboliku upomínající na nacistickou diktaturu. Lidé nosili žluté hvězdy s nápisem "neočkovaný", na plakátech byla hesla jako "Tak to v roce 1938 začalo" nebo "Konec fašistické diktatury".

Další demonstrace se uskutečnila dnes v hornorakouském Linci. Horní Rakousko patří ke spolkovým zemím, kde je aktuálně epidemická situace nejvážnější. Také do Lince dorazilo na manifestaci mnohem více lidí, než úřady předpokládaly - zhruba 6000.

Vysokou účast měl i dnešní protest v Bruselu, kde se do pochodu s názvem Společně za svobodu zapojilo na 35.000 lidí. Někteří účastníci demonstrace během pochodu z centra města k unijním institucím házeli na policisty dělbuchy, ti zasáhli vodními děly a slzným plynem. Podle organizátorů bylo hlavním cílem ukázat nesouhlas se zpřísňováním protiepidemických opatření, včetně těch, která požadují předkládání covidových certifikátů v restauracích, barech a na dalších místech.

Témata:  Belgie Rakousko demonstrace

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.