Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Donbasu zuří těžké boje. Proruští separatisté nasadili snajpry

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.in.ua

Nejméně dva mrtvé a pět raněných v řadách ukrajinských vojáků si v uplynulých 24 hodinách vyžádalo ostřelování, vedené proruskými separatisty na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny. Uvedlo to dnes velení ukrajinské armády.

"Vojenské jednotky Ruské federace a její žoldnéři" podle armádního komuniké ostřelovali ukrajinské pozice ve 26 případech. Separatisté naopak obvinili armádu z ostřelování předměstí měst Doněck a Jasynuvata z minometů. Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva to popírá.

Navzdory dohodnutému příměří separatisté palbu vedli podle armády z minometů ráže 82 milimetrů, zbraní bojových vozidel pěchoty, granátometů a střelných zbraní. Aktivní byli také nepřátelští ostřelovači; právě ti si podle listu Ukrajinska pravda připsali dva zastřelené ukrajinské vojáky.

Nynějšímu vyostření situace na frontě předcházela neúspěšná jednání v Minsku o oddělení znepřátelených stran, které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za podmínku nového summitu normandské skupiny, sdružující Ukrajinu, Rusko, Německo a Francii.

O oddělení jednotek ukrajinské armády a bojovníků samozvaných "lidových republik" na Donbasu rozhodli počátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. První podobná operace se už v červnu uskutečnila u obce Stanycja Luhanska, další dvě měly následovat v lokalitách Zolote a Petrivske. K tomu ale nedošlo, protože podle Kyjeva povstalci neustali v ostřelování ukrajinských pozic. Podobně povstalci svalují odpovědnost na Kyjev.

Vytvoření nárazníkové zóny, ale i uznání samosprávného statusu povstaleckých zón, s nímž Kyjev po dlouhém váhání vyslovil v Minsku souhlas, se mělo stát předpokladem summitu normandské skupiny (Rusko, Ukrajina, Francie a Německo).

Schůzka nejvyšších představitelů čtyř zemí může být šancí k definitivnímu ukončení krveprolití v Donbasu, které si od roku 2014 vyžádalo přes 13.000 lidských životů a z domovů vyhnalo přes milion lidí. Kromě svolání normandského summitu, který se od roku 2016 neuskutečnil, Zelenskyj nevylučuje ani přímé osobní setkání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Témata:  Ukrajinská krize Armáda Ukrajina Donbass v Doněcku

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 9:13

Bizarní úraz. Veronice Žilkové se vymstilo pejskaření

Veronika Žilková o uplynulém víkendu dost nepříjemně překvapila své fanynky, které jsou zvyklé cvičit pod jejím vedením. Slavná herečka má totiž naordinovaný klidový režim. Poměrně netradičním způsobem totiž přišla ke zranění dolní končetiny. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.