Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Evropské unii začal v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

V Evropské unii dnes v plném rozsahu začal platit zákaz dovozu ruského uhlí, na kterém se členské země dohodly v dubnu v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

"Desátý srpen představuje konec období pro ukončování dovozu ruského uhlí. Už nebude platit žádná další výjimka," uvedla Evropská komise (EK), podle které přijde Rusko v důsledku embarga asi o osm miliard eur (téměř 200 miliard Kč) ročně.

Ani pro Evropskou unii však nebude snadné přizpůsobit se novým podmínkám. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko.

Česká republika loni z Ruska dovezla přes 300.000 tun černého uhlí. Podíl Ruska na celkovém dovozu černého uhlí do země tak činil zhruba sedm procent. Výpadek dodávek uhlí z Ruska podle odborníků může Česká republika nahradit dovozem z jiných zemí.

Začátkem června se EU dohodla na šestém balíku protiruských sankcí, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Analytik: ČR není na ruském uhlí závislá, výpadek se nahradí dovozem odjinud

Česká republika není na ruském uhlí příliš závislá. Výpadek dodávek ruského uhlí se tak zřejmě podaří nahradit importem z jiných zemí. Loni se do ČR dovezlo z Ruska přibližně 300.000 tun černého uhlí, což je přibližně sedm procent celkového importu. ČTK to řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Obecně se podle něj dovezené uhlí využívá průmyslově zejména na Ostravsku. Česko je na ruském uhlí závislé výrazně méně než například na ropě.

"Daný zákaz představuje pro některé země EU problém, jelikož se sem z Ruska dováží přibližně polovina celkového uhlí. Největšími odběrateli jsou Německo, Polsko a Nizozemsko," uvedl Lajsek. Česko výpadek dodávek z Ruska podle něj nahradí importem například z Polska, USA, Kanady nebo z exotičtějších zemí, jako jsou Indonésie a Austrálie.

"Problém však může představovat následné omezení dovozu uhlí Polska, které k němu může přikročit po ukončení dodávek z Ruska. Z Polska se do Česka dováží téměř tři čtvrtiny veškerého uhlí. Nicméně i tento deficit by měla být Česká republika schopna nahradit. Polsko má navíc kapacity na zvýšení těžby," řekl Lajsek. Na výrobu elektřiny se využívá černé uhlí podle něj již jen v jediné elektrárně, a to v Dětmarovicích. Zde pravděpodobně tato výroba z černého uhlí v příštím roce skončí, uvedl Lajsek.

"Pro Česko by zastavení dodávek uhlí z Ruska neměl být zásadní problém. Na celkovém dovozu se tato země podílela v minulém roce necelou desetinou. Využití dalších zdrojů je možné, nicméně po náhradě se budou ohlížet také větší spotřebitelé v čele s Německem či Polskem, které bylo zároveň dosud také největším importérem uhlí do Česka," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. Evropa se bude podle něj muset začít orientovat na trhy jako Jižní Afrika či Austrálie. "Cena uhlí v nizozemském Rotterdamu se nyní pohybuje v blízkosti rekordů a s příchodem podzimu se může situace ještě zdramatizovat," dodal Tyleček.

Témata:  EU uhlí

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.