Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ukrajina navrhla Moskvě systém záruk. Rusko omezí útoky u Kyjeva

Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Mychajlo Podoljak, poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta
Foto: FREE Photo UNIAN

Rusko výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, oznámilo dnes po ukončení mírových rozhovorů mezi delegacemi Kyjeva a Moskvy v Istanbulu ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana při rozhovorech navrhla ukrajinskou neutralitu, které by se opírala o systém bezpečnostních záruk, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů.

Podle Turecka se jedná o dosud nejvýznamnější posun v jednání mezi oběma zeměmi, rozhovory ale ve středu pokračovat nebudou, uvedla turecká diplomacie.

Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní a návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin. Posun při dnešním jednání byl podle ukrajinské delegace dostatečný k tomu, aby se Putin setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle ruské delegace je setkání na nejvyšší úrovni možné pouze v případě, že ministerstva zahraničí obou zemí mírovou dohodu schválí.

"V zájmu zvýšení vzájemné důvěry a vytvoření nezbytných podmínek pro další jednání a dosažení konečného cíle, kterým je odsouhlasení a podepsání (dohody), bylo přijato rozhodnutí radikálně, výrazně snížit (ruskou) vojenskou aktivitu ve směru na Černihiv a Kyjev," řekl náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin. Podrobnější informace ruský generální štáb oznámí po návratu ruské delegace do Moskvy, dodal.

Agentura Reuters připomíná, že jednání se v Istanbulu uskutečnilo v době, kdy ruskou invazi na většině míst na Ukrajině zastavil silný odpor.

Ukrajinská delegace přišla se systémem bezpečnostních záruk, který by v případě fungování vedl k neutrálnímu statusu Ukrajiny. "Své území neposkytneme cizím vojenským základnám, stejně jako na svém území nerozmístíme vojenské kontingenty, a nebudeme vstupovat do vojensko-politických aliancí," popsal tuto neutralitu ukrajinský vyjednavač Oleksandr Čalyj.

Návrhy Kyjeva rovněž zahrnují patnáctileté konzultační období o statusu Ruskem anektovaného Krymu a mohly by vstoupit v platnost pouze v případě úplného příměří, řekli vyjednavači novinářům v Istanbulu. Jakoukoli dohodu také musí schválit Ukrajinci v referendu.

V ukrajinském návrhu se hovoří i o tom, že Rusko nebude oponovat ukrajinskému členství v Evropské unii, uvedl šéf ruské delegace Vladimir Medinskij.

Jedná se o dosud nejpodrobnější a nejkonkrétnější návrhy, které Ukrajina ohledně dohody s Ruskem zveřejnila, píše Reuters. Garanty navrhovaného bezpečnostního systému by se mohly stát Polsko, Izrael, Turecko a Kanada, uvedla ukrajinská delegace.

Dnešní jednání týmů Ukrajiny a Ruska v istanbulském paláci Dolmabahçe na evropském břehu Bosporu trvala zhruba čtyři hodiny. Šlo o první osobní setkání obou delegací od 7. března, od té doby delegace jednaly prostřednictvím videokonferencí.

Obě strany dosáhly dosud "nejvýznamnějšího pokroku", uvedl turecký ministr zahraničí Mevlut Cavosuglu. Vyjednávání ve středu však pokračovat nebudou, následovat by měla až schůzka ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny. Na pořadu je podle šéfa turecké diplomacie i setkání Putina a Zelenského, časově ale takové rokování neupřesnil.

Témata:  Turecko válka na Ukrajině Mychajlo Podoljak

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.