Válka s terorismem: Má vůbec smysl? Expert varuje před nečekaným problémem

Krátkozraká válka

Na první pohled může mít Trump pravdu, připouští profesor. Přiznává, že vojenské tažení proti IS v Sýrii a Iráku je rozhodné a úspěšné a vedlo k dobytí takřka celého jím kontrolovaného území i zabití jeho vůdce a neexistuje žádný důkaz, že by zvolení Trumpa zvýšilo nebezpečí džihádistického terorismu či vedlo k větší míře radikalizace amerických muslimů.

Stejně tak bezpečnostní složky, které mají za úkol boj s terorismem, zůstávají silné a odvádějí dobrou práci, uznává Neumann. Dodává, že na operační úrovni existuje mnohem větší kontinuita mezi Trumpem a jeho předchůdci, než by se dalo očekávat.

"Přesto, navzdory tomu, co se zdá jako dobré zprávy, existuje mnoho náznaků, že Trumpova válka s terorismem je krátkozraká, nestrategická a nakonec zvýší teroristickou hrozbu," obádá se odborník. Jako příklad dává Sýrii a Irák, kde šéf Bílého domu umožnil svým generálům podstupovat větší rizika, aby urychlil zničení chalífátu, ale zároveň opustil amerického spojence, syrské Kurdy, a odmítá převzít jakoukoliv odpovědnost za další vývoj, v důsledku čeho se velká města jako Rakka nacházejí v troskách a IS se tiše vrací do měst a uprchlických táborů.

Trumpův obdiv vůči autoritářům také zvyšuje napětí a posiluje džihádisty, myslí si expert. Za nejlepší příklad považuje saúdskoarabského korunního prince Mohammeda bin Salmána, jehož politika posiluje sektářství, riziko regionální války i džihádistické prostřednické skupiny, navíc díky katastrofální saúdské vojenské kampani v Jemenu patří tamní džihádisté k nejlépe vyzbrojeným na světě.  

Neúspěch pod maskou úspěchu

Nejcyničtější součást Trumpovy protiteroristické doktríny je systematické spojování terorismu, migrace a islámu, tvrdí Neumann. Upozorňuje, že zákaz vstupu občanů vybraných muslimských zemí do USA je sice populární u prezidentových příznivců, ale zároveň naprosto neopodstatněný, protože podle studie neziskové organizace RAND tři čtvrtiny ze 178 džihádistů, kteří v letech 2001-2017 plánovali či provedli útoky ve Spojených státech, tvořili američtí občané.

Nejenže americký džihádismus není nijak výjimečný, ale má také domácí kořeny, deklaruje profesor. Podotýká, že podobně sporná je Trumpova myšlenka "extrémního síta" a ačkoliv prezident od nástupu do úřadu tvrdí, že toto síto přistěhovalců je měsíc od měsíce tvrdší, neexistují žádné důkazy, že by se něco zásadně změnilo, respektive byla zjednána primární náprava, tudíž jedinou hmatatelnou iniciativou zůstává vytvoření nové byrokratické struktury, v podobě Národního lustračního centra, které podle odborníků na migraci pouze zdvojuje existující mechanismy.

"Dá se tvrdit, že žádná z těchto iniciativ nebyla primárně o boji s terorismem," pokračuje Neumann. Vysvětluje, že podobně jako Trumpovy řeči o "radikálním islámu" mobilizují jeho stoupence, také snaha "držet muslimy dál" má nastolit myšlenku o jiné Americe, která přestane být "zemí přistěhovalců" a přistěhovalce bude považovat za hrozbu, jak hlásá radikální program krajně pravicových myslitelů v Trumpově okolí, jakými jsou Steve Bannon či Stephen Miller.

To také vysvětluje, proč Trumpa nechává chladným vzestup bílého nacionalismu, konstatuje odborník. Připomíná, že již před vražedným srpnovým útokem v El Pasu, při kterém zahynulo 22 lidí, byly násilné útoky na menšiny na prudkém vzestupu a podle organizace Anti-Defamation League došlo loni v USA k největšímu počtu vražd spáchaných krajně pravicovými extremisty od roku 1995, kdy Timothy McVeigh zabil 168 lidí při bombovém útoku v Oklahomě.

Trupovi stoupenci nesou odpovědnost za téměř desítku útoků a pokusů o ně, navíc v mnoha případech odkazovali přímo na prezidentovo jméno, jeho politiku a slogany, upozorňuje Neumann. Uznává, že Trump tyto útoky nezpůsobil, ale odmítá je označit za teroristické činy a od bílých nacionalistů a krajní pravice se nikdy důvěryhodně nedistancoval.

"Co je nejvíce znepokojivé, (Trump) aktivně šíří extrémně pravicová tvrzení o 'invazi' a 'genocidě bílých', zatímco ořezává vládní programy, které jim mají čelit," píše profesor. Deklaruje, že ať už jsou úspěchy Trumpovy administrativy ve válce s terorismem jakékoliv, nebyly dosaženy díky Trumpovi, ale většinou jemu navzdory.  

Místo toho, aby chránil Spojené státy, Trump svou rétorikou a svými činy činí zemi rozdělenější a zranitelnější, soudí expert. Dodává, že Trumpova válka s terorismem tedy není jeho úspěch - ačkoliv to tak dnes může vypadat -, ale naopak jeden z jeho největších neúspěchů.

Témata:  terorismus,  USA,  Donald Trump,  Islámský stát