Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vatikán bude do čtyř let na mizině? Kniha italského novináře způsobila poprask

Vatikán, ilustrační foto
Vatikán, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Papež František se potýká s těžkou finanční krizí v církevním státě, kterému možná už za čtyři roky bude reálně hrozit bankrot. Ve své nové knize nazvané Giudizio Universale (Poslední soud) to tvrdí italský investigativní novinář Gianluigi Nuzzi. Ten své závěry vyvozuje z několika tisíc dosud nezveřejněných dokumentů a z rozhovorů s představiteli Vatikánu, které podle něj vypovídají o klientelistických sítích, klesajících příjmech a netransparentních obchodech.

Nuzziho kniha vyšla v nakladatelství Chiarelettere v pondělí a mnoho italských médií předem zveřejnilo výňatky. Vatikán se k jejímu obsahu vyjádřil až dnes, podle něj jsou Nuzziho závěry nesprávné.

Italský novinář, který se Vatikánem zabývá dlouhodobě, tvrdí, že hospodaření Správy majetku apoštolského sídla (APSA) se v uplynulém roce poprvé propadlo do minusu. Celkový schodek vatikánských financí loni činil 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč), o rok předtím to bylo 32 milionů eur. Může za to prý zejména zvyšování výdajů, které se vymklo kontrole, a zároveň podstatné snížení příjmů. Jejich důležitou součástí jsou finanční příspěvky katolíků z celého světa, kterým se říká Svatopetrský haléř. Zatímco v roce 2006 tímto způsobem do Vatikánu připutovalo 101 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč), loni to bylo už jen 51 milionů (1,3 miliardy Kč).

Gianluigi Nuzzi: "Perchè il Vaticano rischia di fallire" https://t.co/ynUQ72qsYY [video]

— Fanpage.it (@fanpage) October 21, 2019

Nuzzi také upozornil na nehospodárnost při správě majetku. Podle něj Vatikán vlastní 4421 nemovitostí v hodnotě 2,7 miliardy eur, 800 z nich je ale nevyužívaných. Zbytek je pronajímán buď zdarma, nebo hluboko pod tržní cenou.

Hospodaření církevního státu navíc zatěžují i deficity fondů určených na výplatu penzí a úhradu nákladů za zdravotní péči. Bobtnají i personální výdaje - za zaměstnance podle Nuzziho Vatikán loni utratil 140 milionů eur, což je o dva miliony více než v předchozím roce. Jen oddělení komunikace podle novináře nyní platí 563 lidí.

Šéf APSA, arcibiskup Nunzio Galantino, katolickému listu Avvenire řekl, že Vatikánu rozhodně nebezpečí bankrotu nehrozí, církevní stát ale podle něj pracuje na tom, aby zachoval finanční rovnováhu. "Musíme omezit výdaje, jako se to děje v každé dobré rodině nebo seriózním státě," uvedl Galantino. Stejně to vidí kardinál Óscar Rodríguez Maradiaga, šéf papežova poradního kruhu pro reformu vatikánských struktur. "Je nesprávné tvrdit, že Vatikán je na pokraji bankrotu," řekl deníku La Repubblica. Podle něj je důležité si uvědomit, že Vatikán má i jiné zdroje příjmů než klesající příspěvky v rámci Svatopetrského haléře, například tržby ze vstupenek do hojně navštěvovaných vatikánských památek.

Papež František se už od nástupu do čela katolické církve snaží prosadit reformy, které by vedly k transparentnějšímu hospodaření. Zatím se mu to ale nedaří. "Františkovy reformy vatikánských financí nedostačují, je to jako byste chtěli zastavit silné krvácení náplastí," tvrdí Nuzzi. Vinu za to podle něj nesou zejména vysocí církevní hodnostáři, kteří prý změny sabotují.

Gianluigi Nuzzi se zaměřuje na skandály uvnitř církevního státu dlouhodobě, nejvíce se zviditelnil po propuknutí kauzy zvané Vatileaks 2. Ta se rozhořela v roce 2016, když Nuzzi a jeho kolega Emiliano Fittipaldi vydali knihy o plýtvání, zneužívání peněz a nadměrných výdajích vatikánských úředníků.

Témata:  Vatikán církev Papež František

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.