reklama

Na práci Evropské komise se podle analytiků může projevit způsob, jakým se její šéfka Ursula von der Leyenová vyrovná se ztrátou své hlavní politické patronky.

Právě vztah Merkelové a její bývalé dlouholeté ministryně obrany či sociálních věcí, kterou kancléřka po iniciativě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pomohla předloni prosadit do čela unijní exekutivy, formoval podle řady unijních činitelů první polovinu pětiletého funkčního období von der Leyenové.

"S odchodem Merkelové ztrácí von der Leyenová mentorku, takže bude muset ona i předseda Evropské rady Charles Michel přidat," soudí analytik Georg Riekles z bruselského think-tanku EPC. Někteří znalci poměrů v komisi sice vnímají tuto změnu jako šanci k větší emancipaci její šéfky, která si podle nich netroufala zásadně odporovat názorům Merkelové. Další však upozorňují na možné komplikace v případě úspěchu sociálnědemokratického favorita průzkumů Olafa Scholze, který patří do jiného politického tábora než von der Leyenová.

"Nemá pochopení pro politiky, kteří produkují pouze novinové titulky, ale žádný obsah. Paní von der Leyenová je tímto nedostatkem známa," řekl webu Politico na Scholzovu adresu dlouholetý německý europoslanec a jeho spolustranník Udo Bullmann.

Potenciální levicová koalice sociálních demokratů a zelených je v Bruselu vnímána jako varianta, která by mohla přinést tlak na výraznější změnu unijní politiky. Komise na výsledek německých voleb čeká například s debatou o změně fiskálních pravidel pozastavených kvůli pandemii, o jejichž uvolnění právě zelení usilují. Scholz v tandemu s vůdkyní zelených Annalenou Baerbockovou by podle řady diplomatů mohl také postupovat rázněji vůči Polsku a Maďarsku, které unijní instituce za vlády Merkelové nedokázaly přimět k dodržování evropských hodnot.

"Mnoho z nejakutnějších výzev, kterým Evropa čelí, nelze zvládnout Merkelovskou metodou," napsali analytici Piotr Buras a Jana Puglierinová z výzkumného institutu ECFR. Naráželi na politiku "vyčkávání a neutrality", kterou podle nich Merkelová zajišťovala stabilní fungování EU, výzvy typu klimatických změn, rozmachu Číny či Ruska nebo zmíněný spor o evropské hodnoty však účinně na unijní úrovni řešit nedokázala.

Shoda panuje v bruselských institucích na tom, že evropský blok čeká důležité období i bez ohledu na to, zda nakonec Merkelovou v kancléřském křesle nahradí Scholz či její stranický kolega Armin Laschet. Sedm měsíců po německých volbách půjdou totiž vybírat prezidenta Francouzi a obě země mají na politiku EU největší vliv. V případě rychlého zformování německé koalice vidí mnozí analytici jako reálnou možnost, že se tandem Paříž-Berlín pokusí ještě před francouzskými volbami, v nichž je úspěch Macrona zatím značně nejistý, prosadit například některé důležité součásti klimatického balíčku či posílení unijní obranné spolupráce.

reklama