Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Volby v Německu ovlivní i Evropskou unii a roli von der Leyenové

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
Foto: Instagram

Nedělní německé volby a následný odchod kancléřky Angely Merkelové nezmění jen vládní poměry v Berlíně, ale ovlivní i nejbližší budoucnost evropské politiky v Bruselu. Merkelovou považovali mnozí politici za záruku stability Evropské unie, zároveň ale od ní nečekali výrazné kroky v posilování globální role Evropy či vnitřních sporů o evropské hodnoty, které budou výzvami pro jejího nástupce.

Na práci Evropské komise se podle analytiků může projevit způsob, jakým se její šéfka Ursula von der Leyenová vyrovná se ztrátou své hlavní politické patronky.

Právě vztah Merkelové a její bývalé dlouholeté ministryně obrany či sociálních věcí, kterou kancléřka po iniciativě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona pomohla předloni prosadit do čela unijní exekutivy, formoval podle řady unijních činitelů první polovinu pětiletého funkčního období von der Leyenové.

"S odchodem Merkelové ztrácí von der Leyenová mentorku, takže bude muset ona i předseda Evropské rady Charles Michel přidat," soudí analytik Georg Riekles z bruselského think-tanku EPC. Někteří znalci poměrů v komisi sice vnímají tuto změnu jako šanci k větší emancipaci její šéfky, která si podle nich netroufala zásadně odporovat názorům Merkelové. Další však upozorňují na možné komplikace v případě úspěchu sociálnědemokratického favorita průzkumů Olafa Scholze, který patří do jiného politického tábora než von der Leyenová.

"Nemá pochopení pro politiky, kteří produkují pouze novinové titulky, ale žádný obsah. Paní von der Leyenová je tímto nedostatkem známa," řekl webu Politico na Scholzovu adresu dlouholetý německý europoslanec a jeho spolustranník Udo Bullmann.

Potenciální levicová koalice sociálních demokratů a zelených je v Bruselu vnímána jako varianta, která by mohla přinést tlak na výraznější změnu unijní politiky. Komise na výsledek německých voleb čeká například s debatou o změně fiskálních pravidel pozastavených kvůli pandemii, o jejichž uvolnění právě zelení usilují. Scholz v tandemu s vůdkyní zelených Annalenou Baerbockovou by podle řady diplomatů mohl také postupovat rázněji vůči Polsku a Maďarsku, které unijní instituce za vlády Merkelové nedokázaly přimět k dodržování evropských hodnot.

"Mnoho z nejakutnějších výzev, kterým Evropa čelí, nelze zvládnout Merkelovskou metodou," napsali analytici Piotr Buras a Jana Puglierinová z výzkumného institutu ECFR. Naráželi na politiku "vyčkávání a neutrality", kterou podle nich Merkelová zajišťovala stabilní fungování EU, výzvy typu klimatických změn, rozmachu Číny či Ruska nebo zmíněný spor o evropské hodnoty však účinně na unijní úrovni řešit nedokázala.

Shoda panuje v bruselských institucích na tom, že evropský blok čeká důležité období i bez ohledu na to, zda nakonec Merkelovou v kancléřském křesle nahradí Scholz či její stranický kolega Armin Laschet. Sedm měsíců po německých volbách půjdou totiž vybírat prezidenta Francouzi a obě země mají na politiku EU největší vliv. V případě rychlého zformování německé koalice vidí mnozí analytici jako reálnou možnost, že se tandem Paříž-Berlín pokusí ještě před francouzskými volbami, v nichž je úspěch Macrona zatím značně nejistý, prosadit například některé důležité součásti klimatického balíčku či posílení unijní obranné spolupráce.

Témata:  Ursula von der Leyenová volby v Německu EU

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 20:04

Letošní StarDance nebude bez překvapení. ČT potvrdila první novinku

StarDance se na televizní obrazovky vrátí až na podzim, ale už v únoru je potvrzena jedna důležitá změna ve složení poroty. Česká televize ve čtvrtek v reakci na spekulace oznámila návrat Zdeňka Chlopčíka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.