Volby v USA: Atmosféra je vyhrocená, lidé nakupují zbraně, šíří se dezinformace

Hlavní otázkou je, zda prezident Donald Trump obhájí mandát, nebo jej v Bílém domě vystřídá jeho demokratický rival Joe Biden. Čekání na definitivní odpověď může trvat i několik dní.

Mimořádné jsou i další okolnosti, které svědčí o napětí v americké společnosti. Zaznívají varování před možnými násilnostmi, úřady i podniky se připravují na možnost povolebních nepokojů, zatímco občané v posledních měsících v rekordní míře nakupují zbraně.

Take a look at the storefronts boarded up in Washington DC ahead of #Election2020 pic.twitter.com/EaFVcxbW31

Polarizaci a vášně jen posiluje záplava dezinformací. V USA jsou tak předpoklady pro dramatický závěr volebního cyklu.

"Ještě nikdy nebyli voliči postaveni před jasnější volbu mezi dvěma stranami, dvěma vizemi," řekl prezident Trump na srpnovém sjezdu Republikánské strany. Podobně se před několika dny vyjádřil Biden, podle kterého by kontrast v "souboru hodnot" dvou prezidentských kandidátů nemohl být větší.

Od loňského jara, kdy bývalý viceprezident ohlásil, že bude potřetí kandidovat na prezidenta, zažily USA sérii historických událostí. Hlava státu čelila ústavní žalobě kvůli údajnému zneužití funkce, zemi zachvátila největší vlna protestů za poslední dekády, rekordně ničivá sezona požárů na západě zdevastovala tisíce obydlí. A vypukla epidemie, která nabourala ekonomiku a způsobila smrt nejméně 230.000 obyvatel.

Všechny tyto události se promítly do předvolebního boje, nicméně polemiky o konkrétních politických plánech v něm poněkud zastínilo vymezování se vůči druhé straně. Biden kritizoval zejména přístup současné administrativy k epidemii, kterou prezident Trump od počátku zlehčuje. Demokratický kandidát plánuje v případě zvolení zvýšit daně pro korporace a nejbohatší Američany nebo zahájit transformaci ekonomiky související s klimatickými změnami, v jádru jeho kampaně jsou však sliby o sjednocování země a hájení demokratických norem. Biden od počátku hovoří o "boji o duši tohoto národa".

Ještě markantnější je trend u Trumpa, který svého rivala označuje za zkorumpovaného či za loutku radikální levice a neustále přichází s novými scénáři ohledně jeho případné vlády. Minulý týden například prohlásil, že Bidenovo vítězství by znamenalo konec "svateb, Dne díkůvzdání, Vánoc i 4. července". Pokud jde o cíle pro další mandát, hovoří Trump o dokončení zahájené práce a obnovení stavu, který nepřesně označuje jako "nejlepší ekonomika v dějinách země".

I proto jsou letošní volby některými vnímány jako "referendum o Trumpovi". Podle analytiků se dynamika vztahuje nejen na volbu prezidenta, ale také na souběžně probíhající výběr poslanců Kongresu. Američané kromě hlavy státu zvolí také 35 senátorů a celou novou Sněmovnu reprezentantů.

Zatím mají více důvodů k optimismu stoupenci Demokratické strany, která by podle modelů mohla od příštího roku ovládat obě komory Kongresu. Demokratu Bidenovi zase průzkumy přisuzují zhruba osmibodové vedení v preferencích na úrovni celých USA, přičemž jeho náskok se od jara mění jen minimálně. Jenže v prezidentské volbě rozhodují hlasy tzv. volitelů, které se kandidátům přidělují za vítězství v jednotlivých státech. I při přepočtu vyznívají aktuální čísla lépe pro Bidena, průzkumy však nelze brát jako předpověď výsledku.

Vývoj je nevyzpytatelný i v důsledku organizace voleb, kterou poznamenaly obavy ze šíření koronaviru. Pandemie přinesla boom korespondenčního hlasování, s nímž se pojí potenciální průtahy při vyhlašování výsledků. Hlasy odevzdané na dálku se sčítají obtížněji než ty z volebních místností, navíc v některých státech může proces začít až v úterý. Zároveň platí, že o korespondenční hlasovací lístky byl větší zájem mezi demokraty, v závislosti na harmonogramu jejich sčítání se tak mohou výsledky během procesu vyhlašování výrazně měnit a není vyloučeno, že v důležitých státech jako je Michigan nebo Pensylvánii nebude o vítězi jasno celé dny.

Pokud by například některý stát hlásil velmi těsný výsledek a zároveň by byl klíčový pro vyústění celého souboje o Bílý dům, lze očekávat protesty a právní kroky. Kolem pravidel voleb se už řadu týdnů vedou napříč USA desítky soudních sporů a nově například republikáni v Texasu požadují zneplatnění více než 100.000 hlasů odevzdaných v Houstonu.

Lidé v USA hlasují už několik týdnů, jednak na dálku, jednak v předčasně otevřených volebních místnostech. Spekuluje se o tom, že volební účast by letos mohla být nejvyšší za poslední dekády. V roce 2016 dosáhla 55,5 procenta, když hlasovalo bezmála 140 milionů lidí. Letos se do voleb už před hlavním termínem zapojilo na 100 milionů Američanů.

Témata:  volby v USA,  Donald Trump,  Joe Biden,  prezident USA,  USA