reklama

ICC dnes oznámil, že vydal zatykač na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Bílková zmínila, že zatykač není veřejný. "Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní," řekla ČTK.

Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. "Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní," uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila Bílková.

Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na zatykač sdělením, že "nemá žádný význam" a že "vůči ICC nemá žádné závazky". Soud uznává přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. "Rusku z toho nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit," doplnila Bílková. Na základě Římského statutu mezinárodní soud vznikl.

Po zatčení by následovalo vydání do Haagu. "Reálně nelze očekávat, že by se do některé této země (Putin) vypravil," uvedla Bílková. Situaci srovnala se zatykačem ICC na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z března 2009. "Je to důležitý signál, dostal se na listinu mezinárodně hledaných osob podezřelých ze spáchání závažného zločinu," vysvětlila.