Ruská plynárenská společnost Gazprom zároveň uvedla, že do zemí mimo Společenství nezávislých států od ledna do 15. září vyvezla 84,8 miliardy metrů krychlových plynu. To je meziroční pokles o 38,8 procenta. Těžba plynu za stejné období klesla o 15,9 procenta na 300,8 miliardy metrů krychlových.
Vývoz ruských energií do EU v letošním roce výrazně klesl kvůli diplomatickému napětí vyvolanému únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Západní státy na ruskou agresi zareagovaly sérií tvrdých sankcí, které se týkají firem, celých odvětví i některých významných jednotlivců.
Před začátkem války na Ukrajině Rusko dodávalo do EU kolem 40 procent unijní spotřeby plynu, v současné době už to je kolem devíti procent. Zastavení Nord Streamu 1 Moskva zdůvodňuje technickými problémy a dopadem západních sankcí, vláda v Berlíně ale tyto důvody neuznává a tvrdí, že Rusko export zastavilo schválně, aby vyvolalo růst cen a potrestalo unii za sankce.
Evropská unie zvažuje, že u ruského plynu stanoví cenový strop. Jednak tím chce omezit prudké cenové výkyvy, jednak by tím potrestala Moskvu za její dosavadní kroky vůči Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin ale minulý týden řekl, že pokud unie takový návrh schválí, Rusko přestane energetické suroviny do EU dodávat úplně.
"Neexistuje země, která by byla schopna dodávat suroviny srovnatelné se zdroji v nalezištích na Sibiři a na poloostrově Jamal," varoval dnes náměstek ředitele Gazpromu Oleg Aksjutin. EU sama přiznává, že pro některé členské země není zatím k ruskému plynu alternativa.
