reklama

"Žáci mnoha polských škol si stěžují na přehnané množství zkoušek, písemek a domácích úkolů. V základní škole č. 143 ve Varšavě s tím chtějí skoncovat. Zavedli zákaz naříkání," vylíčila stanice. "Škola chce naučit optimismu, a to jak žáky, tak učitele a rodiče. Zákaz naříkání platí od školního prahu," dodala.

"Měli bychom si hledět toho, co je dobré a pozitivní, a ne naříkat," vysvětlila učitelka Aneta Purchalová. Ředitelka školy Krystyna Jakubowská zase upozorňuje na "metaforický dopad" symbolického zákazu. "Vždy vysvitne otázka, zda stojí za to naříkat, anebo si hledět něčeho pozitivního," zdůraznila.

O naříkání Poláků už byly sepsány stohy knih, psychiatr Marek Juraszek dokonce pokládá naříkání za jeden z povahových rysů národa. "Poláci o sobě po staletí rádi píšou, že jsou špinaví, nepořádní a že nerespektují pravidla. Všichni to známe. Je to ustálené polské vnímání vlastní společnosti," poznamenal sociolog Adam Leszczyński.

Kdo naříká, ničí si sebedůvěru a škodí i těm, kteří jeho nářky poslouchají. Psychiatři mluví o nákaze naříkáním, která vede ke stresu a dokonce ke zdravotním potížím. Ale bědující osoba je ve společnosti akceptována lépe než spokojený člověk, upozornil Juraszek. "Když někdo říká: je mi skvěle, koupil jsem si auto, jedu na výlet, je dotyčný v Polsku vnímaný špatně, dokonce ho nesnášejí," poznamenal.

Školy proto chtějí učit optimismu. "Zákaz naříkání by měl platit po celém světě," řekla televizi ředitelka slezské školy, která zákaz zavádí po varšavském vzoru.

Profesor sociologie Leszczyński je nicméně přesvědčen, že současné naříkání se nedá srovnat s tím, co znělo ještě před 30 lety, a to také v důsledku zvýšení životní úrovně v zemi. "Hodně záleží na sociální skupině. Ve střední vrstvě se už nesluší až tak moc naříkat, ale to je spíše moje intuice," připustil.

Ředitelky škol ujišťují, že nehodlají zákaz naříkání vymáhat nějakými tresty.