Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žák, který sekyrou útočil na škole na Slovensku, čelí obvinění z úkladné vraždy

Policie SR, ilustrační fotografie
Policie SR, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Žáka, který sekyrou ve čtvrtek útočil na střední škole na Slovensku, vyšetřovatel obvinil z pokusu o úkladnou vraždu. ČTK o tom dnes informovalo policejní prezidium. Oběť útoku, studentka školy, podle dřívějších informací neutrpěla vážná zranění.

Za úkladnou vraždu, tedy úmyslné usmrcení s předem uváženou pohnutkou, hrozí na Slovensku až doživotí. Pokus o spáchání trestného činu je v zemi až na výjimky trestán stejně jako dokonaný čin.

Ve zmíněném případu čelí obvinění nezletilý, kterému lze podle zákona uložit trest vězení obecně na nanejvýše sedm let. Výjimkou je právě spáchání zvláště závažného zločinu, kdy za splnění dalších podmínek může soud mladistvého pachatele poslat do vězení na maximálně 15 let.

Podle listu Plus jeden deň obviněný na škole ve městě Nováky původně plánoval zaútočit na svého spolužáka, kterého se ale zastala studentka, jíž nakonec mladík zranil. Po incidentu útočník ze školy utekl, policisté ho dopadli na nedalekém poli.

Témata:  Slovensko krimi

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 18:11

Překvapení na Českém slavíku: Dara Rolins a její dcera ukázaly výjimečný talent

O jeden z nečekaných momentů slavnostního večera Českého slavíka 2025 se postarala oblíbená slovenská zpěvačka Dara Rolins. Na pódium si k vystoupení přizvala svou sedmnáctiletou dceru Lauru Homolovou, které nikdo neřekne jinak než Lola. Matka a dcera společně zazpívaly část skladby z nového alba Dary Rolins a sklidily za to zasloužený potlesk.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.