Západ nebude požadovat od Ukrajiny ústupky, ujistil Kyjev Macron

Ukrajinskou metropoli dnes Macron navštívil společně s německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mariem Draghim a rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Vyjádřit chtěli solidaritu se zemí čelící už čtvrtým měsícem vojenské agresi Ruska.

Ukrajina v poslední době naléhá na Západ, aby jí dodal další těžké zbraně a ona mohla čelit vojensky silnějšímu protivníkovi, zatímco z východní fronty hlásí vysoké lidské ztráty. Dodávky dalších zbraní přislíbili Ukrajině její spojenci ze Severoatlantické aliance ve středu.

"Kromě už dodaných 12 Caesarů jsem se rozhodl dodat dalších šest Caesarů," nechal se dnes slyšet Macron po jednání se Zelenským podle agentury AFP.

Agentura Reuters později s odvoláním na zdroj blízký francouzskému ministerstvu obrany napsala, že Macron požádal francouzského výrobce zbraní Nexter, aby navýšil výrobu houfnic Caesar, protože slíbil poslat ukrajinské armádě dalších šest těchto systémů. Zbrojařskou firmu vyzval, aby byla schopna pracovat ve "válečném režimu". Francouzská armáda disponuje necelými 80 těmito dělostřeleckými systémy, poznamenal Reuters.

Ukrajina a východní spojenci Francie v EU a NATO francouzského prezidenta dříve kritizovali za podle nich nejednoznačnou podporu Ukrajiny v její válce proti Rusku a jeho opakované telefonické rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Poté, co Macron dříve odmítl náznaky, že je vůči Rusku příliš poddajný, nyní v Kyjevě prohlásil, že Západ nebude od Ukrajiny požadovat žádné ústupky při případných jednáních o konfliktu s Ruskem, poznamenal Reuters.

Macron podle agentury AP zároveň obhajoval své dřívější výroky, které pobouřily Ukrajince a vyvolaly rovněž kritiku východoevropských spojenců v NATO ohledně toho, že Rusko nemá být poníženo. Poznamenal přitom, že konec první světové války zasel sémě druhého světového konfliktu.

"Stojíme dnes bok po boku s kancléřem Scholzem. Před sto lety jsme byli ve válce a spojenci pomohli Francii zvítězit. Francie se dopustila historické chyby. Přišla o mír, protože chtěla ponížit Německo. Otázku ponížení jsem vždy kladl do kontextu, který nastane, nikoliv do kontextu současného," řekl Macron. "Dnes je třeba tuto válku vyhrát. Francie jasně podporuje Ukrajinu," dodal.

Dále ujistil, že Francie ani Německo nikdy nebudou jménem Ukrajiny vyjednávat s Ruskem. "Nikdy jsme to ani neudělali," řekl v souvislosti s obavami Kyjeva a některých jeho středoevropských sousedů z toho, aby některé západní země netlačily na Ukrajinu ohledně územních ústupků ve snaze zajistit mír s Ruskem. Podobně se vyjádřil německý kancléř. Pouze Ukrajinci podle něj "mohou rozhodnout, co je správné z hlediska dohody o míru, ke kterému máme bohužel velmi, velmi daleko".

Šéf Elysejského paláce zároveň uvedl, že je zapotřebí udržet nějaký komunikační kanál s ruským prezidentem.

Čtveřice evropských státníků při své první návštěvě ukrajinské metropole od začátku ruské invaze podpořila, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míní, že návštěva vrcholných představitelů čtyř evropských zemí ukazuje, že Ukrajina není v boji proti ruské agresi osamocena. Ruskou invazi do své země označil za útok na celou Evropu. Zastavit ho podle něj může pouze jednotná akce. Zároveň znovu apeloval na dodávky zbraní.

"Vážíme si podpory, kterou nám už partneři poskytli, očekáváme nové dodávky, především těžkých zbraní, moderního raketového dělostřelectva a systémů protiraketové obrany," řekl Zelenskyj. "Každý den odkladu nebo opožděného rozhodnutí je pro ruskou armádu příležitostí zabíjet Ukrajince nebo ničit naše města," dodal s tím, že čím více zbraní Ukrajina získá, tím rychleji bude moci osvobodit okupovaná území.

Kyjev v minulosti vrcholné představitele Německa, Francie a Itálie kritizoval za příliš opatrnou podporu Ukrajině, poznamenal Reuters. Obdobně dnešní výpravu okomentovala AP. Cesta má podle ní velkou symbolickou váhu, neboť Paříž, Berlín a Řím čelí mimo jiné kritice za to, že neposkytují Ukrajině zbraně v takovém rozsahu, který je podle Kyjeva nezbytný k odražení ruské agrese.

Západ nedodá Ukrajině útočná letadla a tanky, připustil prý Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Kyjevě podle ukrajinských médií připustil, že existují omezení na dodávky určitých zbraní Ukrajině. Západní země se na tom podle Macrona domluvily z obavy, aby nebyly vtaženy do války s Ruskem.

"Pomáháme Ukrajině bránit se, ale nevstupujeme do války s Ruskem, a proto bylo domluveno, že určité zbraně - zejména útočná letadla či tanky - nebudeme dodávat. (Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj si je této dohody vědom," řekl Macron podle listu Ukrajinska pravda. Macron podle listu RBK-Ukrajině objasnil, že zmíněná dohoda je "téměř oficiální".

Francouzský prezident připomněl, že Západ již dodal Ukrajině některé zbraně a munici a nyní začaly dodávky i samohybných houfnic Caesar francouzské výroby. "Umožní to ukrajinským silám větší pohyblivost a ničit nepřítele z velké vzdálenosti," řekl.

Ukrajinska pravda připomněla, že v květnu prosákly na veřejnost zprávy, že se Bílý dům domlouvá s Ukrajinou na omezeních ohledně použití amerických zbraní. Tato omezení se mají vztahovat především na cíle ležící hluboko v Rusku. Americký prezident Joe Biden tehdy - na pozadí debat o dodávkách dalekonosných zbraní, především raketometů - prohlásil, že USA se nechystají Ukrajině dodat rakety, schopné ničit cíle na ruském území. Nicméně USA nakonec schválily, že předají Ukrajině čtyři moderní raketomety HIMARS, které by měly dorazit do konce června, dodal deník.

Deník RBK-Ukrajina poznamenal, že o nepsané dohodě nedodávat Ukrajině bojová letadla dříve informovala německá agentura DPA, a dodal, že kvůli tomu se nakonec Polsko zřeklo poskytnutí stíhaček MiG-29 sovětské výroby. Ale později západní spojenci předali Ukrajině rozebrané bitevníky Su-25.

Témata:  Ukrajina,  Emmanuel Macron