Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zelenskyj navštívil Buču, obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Facebook / Володимир Зеленський

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Buča, v němž podle ukrajinských úřadů ruští vojáci zabili stovky civilistů. Informuje o tom ruskojazyčná verze serveru BBC. Zelenskyj znovu obvinil Rusko z válečných zločinů a řekl, že Ukrajina najde viníky zvěrstev v kyjevském regionu.

"Toto jsou válečné zločiny a svět je uzná jako genocidu," řekl Zelenskyj podle agentury Reuters. Podle ní prezident rovněž řekl, že Ukrajina najde ty, kdo jsou za zvěrstva v kyjevském regionu zodpovědní. "Každý den, když naši bojovníci znovu získají zpět území (po pobytu ruských vojáků), vidíte, co se tam dělo," řekl podle agentury AFP Zelenskyj médiím v neprůstřelné vestě a v doprovodu ukrajinských vojáků.

V Buče, která leží na severozápadním okraji Kyjeva, se podle ukrajinských úřadů našly masové hroby se stovkami civilistů. Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by je zabíjeli ruští vojáci, a tvrdí, že fotografie a videa, které se dostaly na veřejnost, jsou "další provokací" ukrajinské vlády.

Podle serveru BBC Zelenskyj ve městě Buča hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou technikou. Na otázku reportéra BBC, zda si stále myslí, že je možné vyjednat mír s Ruskem, odpověděl: "Ano, protože Ukrajina musí najít mír. Jsme v Evropě 21. století. Budeme pokračovat v našem diplomatickém a vojenském úsilí."

Ukrajinský prezident po začátku ruské invaze z 24. února zůstal Kyjevě a i v nejtvrdších bojích ukrajinskou metropoli odmítl opustit. Podle dostupných informací je toto patrně jeho první cesta mimo Kyjev během války.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Volodymyr Zelenskyj válka na Ukrajině

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 15:10

21. dubna 2025 15:05

Svatopetrské náměstí se plní věřícími. Zaznělo první datum rozloučení s papežem Františkem

Dnešní ráno přineslo smutnou zprávu – papež František zemřel ve věku 88 let. Informaci potvrdil Vatikán v oficiálním prohlášení vydaném kolem půl desáté dopoledne, podle kterého pontifik skonal ve svém vatikánském sídle v 7:35 středoevropského letního času. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Papež František

Truchlí nejen věřící. Smrt papeže Františka je rána pro boj s extrémním počasím

Úmrtí papeže Františka je nejen ztráta pro katolickou církev, ale také pro celosvětové ekologické a sociální hnutí. Tento argentinský jezuita a první papež z Latinské Ameriky se totiž stal klíčovou postavou boje za klimatickou spravedlnost. Jeho vliv na globální debatu o ochraně životního prostředí byl natolik výrazný, že ho jako hlavního inspirátora označuje většina nábožensky motivovaných klimatických aktivistů.