Zelenskyj: Není jediný zločin, kterého by se ruské jednotky v Buče nedopustily

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naopak prohlásil, že ruská armáda nepřišla na Ukrajinu "dobývat území, ale zajistit dlouho očekávaný mír v krví nasáknutém Donbasu". Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je válka na Ukrajině jednou z největších výzev v historii této organizace kvůli "své povaze, intenzitě a dopadům".

Zelenskyj, který se jednání Rady bezpečnosti zúčastnil formou videopřenosu a poprvé tak od zahájení války na Ukrajině promluvil na půdě OSN, popisoval, jakých krutostí se ruští vojáci dopustili během několikatýdenní okupace Buče. Mluvil o tom, že "civilisté umírali v obytných domech, ruští vojáci je přejížděli tanky, když lidé seděli v autech, uřezávali jim končetiny, vytrhávali jazyky, protože agresor neuslyšel, co chtěl". Prezident prohlásil, že svědectví o dalších zvěrstvech ruských jednotek vyjdou najevo i v dalších městech, jako je Mariupol, Charkov nebo Borodjanka. Ruští vojáci neliší od bojovníků teroristické organizace Islámský stát, prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident na jednání nechal pustit drastické video ukazující mrtvé na různých místech v Kyjevské oblasti; na záběrech byly detaily včetně nahého dítěte či lidí s rukama svázanýma bílou páskou. Britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodwardová, která jednání předsedala, řekla, že "jsme zděšeni tím, co jsme právě zhlédli", a jménem Londýna vyjádřila Ukrajině solidaritu.

Ruské jednotky se z Kyjevské oblasti v uplynulých dnech stáhly a ukrajinské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo, že získalo znovu kontrolu nad celým tímto regionem.

Podle ruského zástupce při OSN "jsme slyšeli obrovské množství lží o ruské armádě". Její vojáci neútočí na civilisty, a "proto Rusko nepostoupilo tak, jak mnozí očekávali," řekl velvyslanec Něbenzja. Moskva chce podle něj do Donbasu přinést nikoli příměří, ale trvalý mír. "Musíme vyříznout zhoubný nacistický nádor, který požírá Ukrajinu a který by postupem času začal požírat i Rusko. A my tohoto cíle dosáhneme, dříve nebo později," prohlásil ruský představitel.

Zelenskyj ve videoprojevu vyzval, aby OSN okamžitě zasáhla, ale i k tomu, aby prošla reformou a byla efektivnější. Jeho cílem je, aby Rusko "nemohlo blokovat rozhodnutí týkající se jeho vlastní války". Chce, aby bylo z Rady bezpečnosti vyloučeno, protože podkopává celosvětovou bezpečnostní architekturu. Rusko je jedním z pěti stálých členů RB OSN, kteří mají v tomto orgánu právo veta.

Americká ambasadorka při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová znovu vyzvala, aby Moskva byla vyloučena z Rady OSN pro lidská práva. Prohlásila, že Ruské členství v ní poškozuje věrohodnost tohoto orgánu, protože Moskva vede nevyprovokovanou válku a má na svědomí humanitární krizi.

Takzvanou "speciální vojenskou operaci", což je oficiální kremelský termín pro invazi na Ukrajině, zahájila ruská armáda na příkaz prezidenta Vlaldimira Putina 24. února s cílem sousední zemi "demilitarizovat a denacifikovat". Ukrajina zdůrazňuje, že Rusko k vojenskému vpádu nemělo důvod.

Podle OSN od začátku konfliktu své domovy na Ukrajině opustilo více než 11 milionů lidí, tedy asi čtvrtina jejích obyvatel. Čtyři miliony Ukrajinců odešly do jiných zemí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Martin Griffiths řekl, že dosud bylo zabito 1430 civilistů, včetně 121 dětí. "Jsme si ovšem vědomi, že tyto údaje jsou silně podhodnocené," upozornil.

Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová uvedla, že OSN má věrohodné informace o tom, že "ruské síly v obydlených oblastech nejméně ve 24 případech použily (zakázané) kazetové pumy". Dodala, že pokračuje vyšetřování obvinění, že tyto zbraně, které v sobě nesou desítky menších bomb a pokrývají velký prostor, použily i ukrajinské jednotky. Objevily se rovněž zprávy o "sexuálním násilí páchaném ruskými vojáky, včetně skupinového znásilnění a znásilňování v přítomnosti dětí", řekla DiCarlová. Podle ní také existují tvrzení o sexuálním násilí páchaném příslušníky ukrajinské armády a jednotek civilní obrany.

Generální tajemník OSN Guterres upozornil, že krize na Ukrajině znamená další hrozbu pro rozvojový svět, kde žije více než 1,2 miliardy lidí mimořádně ohrožených prudkým růstem cen potravin, energie a hnojiv.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Témata:  Volodymyr Zelenskyj,  válka na Ukrajině,  Ukrajina,  Ukrajina Buča